„Lokality se nacházejí na třech místech, z nichž dvě byla vybrána cíleně v blízkosti potenciálních zdrojů znečištění těžkými kovy a jedno sloužilo jako srovnávací bez významného zdroje znečištění v jeho okolí,“ píše se v publikované studii.

Vzorky z okolí spalovny i skládky

Vodu tak odborníci zkoumali v okolí spalovny Malešice z bezejmenné vodní plochy a na Štěrboholském potoce. V blízkosti skládky odpadů Ďáblice se jednalo o Mratínský potok. Posledním a zároveň srovnávacím místem se stal Nebušický potok na severozápadním okraji Prahy.

Následný rozbor pak zkoumal koncentrace sedmi těžkých kovů, a to rtuti, olova, kadmia, mědi, chromu, zinku a arzenu. Výsledky se ukázaly jako velmi pozitivní.

„Můžeme s klidem říct, že z pohledu české legislativy jsou v odebraných vzorcích sedimentů z pražských potoků hladiny těžkých kovů nízké,“ popsal autor studie František Kraus.

Arzenu bylo nejvíc v Nebušickém potoce

Čísla ale zároveň poukázala na negativní vliv skládky v Ďáblicích. „Nejvyšší hodnoty v případě většiny těžkých kovů byly zaznamenány v sedimentu Mratínského potoka,“ uvádí autor v závěru studie. V případě chromu byly nejhorší hodnoty naměřené v lokalitě Štěrboholského potoka, u arzenu vyšel nejhůře Nebušický potok. „V žádném případě se ovšem nejedná o překročení limitních hodnot stanovených českou legislativou,“ stojí v dokumentu. Překvapivě nízké hodnoty ve srovnání s ostatními lokalitami odborníci zjistili na obou místech blízko malešické spalovny.

Voda ve studánkách není pitná

Dobrý stav pražských vod potvrzují i měření, která pravidelně provádí magistrát. Kvalita se kontroluje na 38 různých místech. "Z dlouhodobého hlediska zaznamenáváme zlepšující se výsledky, pozitivní trend je zaznamenáván na 25 profilech z celkových 38," uvedla radní pro životní prostředí Jana Plamínková (STAN/Trojkoalice).

Jako jeden z nejčistších vodních toků bývá označován Lhotecký potok, naopak nejhůře si v posledních letech vede například potok Komořanský. I přes pozitivní zprávy, je třeba být v metropoli, co se týče vody, obezřetný. Podle měření totiž většina pramenů v Praze není pitná. Jejich požití by tak mohlo mít negativní účinky. Hodnoty nejsou úplně dobré ani u podle pověstí léčivých pramenů, jako je například Zázračná studánka v Lysolajích.

„Kvalita se kontroluje nepravidelně, nicméně jisté je, že prameny a studánky nesplňují limity hygienických norem pro pitnou vodu,“ popsal stav vodních zdrojů Jiří Rom, specialista péče o chráněná území z magistrátu.

„Naprostá většina studánek je zatížena fekálním znečištěním,“ uvedl. To ale neznamená, že voda obsahuje splašky. „Vizuálně je čistá a ani nezapáchá,“ dodal specialista. Obrana proti znečištění pramenů téměř žádná není. Město má šanci reagovat pouze v případě, že se podaří zjistit úniky splaškových vod. To se ale povede výjimečně.