Atmosféra byla jedinečná. Plavcům fandili rodiče, sourozenci i kolegové z jednotlivých plaveckých klubů. Dorazili závodníci z Jihlavy, Karlových Varů a Jindřichova Hradce. Bylo neuvěřitelné, s jakou vervou se všichni doslova vrhali do plavání. Ve vodě by na mnohých z nich člověk nepoznal, že mají nějaký handicap.

Závodů se mimo jiné zúčastnil český paralympionik Arnošt Petráček, který reprezentoval Českou republiku například na paralympiádě v Pekingu. Stejně jako loni měl funkci rozhodčího.

Jedním z prvních účastníků Kutnohorské vlnky byl Lukáš Hnát. „Já plavu od začátku. Dá se říct, že jsem vlastně jeden z prvních plavců, který se závodů zúčastnil," prozradil. Převážně plave styl prsa a znak. „Prsa ale musím plavat s pomocí, protože to neudýchám. To je na mě ještě moc složité," dodal.

Ve volném čase dříve plaval dvakrát týdně, nyní kvůli školním povinnostem plavání stíhá jen jednou do týdne. „Stejně jako každý jiný sport i plavání dává postiženému člověku tu možnost hýbat se. A to je úžasné," poznamenal Hnát.

I další z účastníků, Ondřej Bělohlávek, je z plavání doslova nadšený. „Kutnohorskou vlnku už jsem plaval. Je to super," prozradil. Trénovat do bazénu v Kutné Hoře chodí pravidelně s rodiči, kteří ho na závody přijeli podpořit i s malou sestřičkou. Vzhledem ke stupni svého postižení plave většinou s doprovodem, ale může plavat i sám.

Pro vozíčkáře je pohyb jako zázrak

Kutnohorská vlnka 2014. 15.2.2014Rozhovor s Adamem Jůnou, usměvavým vozíčkářem, který sršel vtipem už od svého příjezdu k šatnám.

Kutnohorskou vlnku plavete dnes poprvé?

Ne, já jsem tady druhým, nebo třetím rokem, nevím přesně.

Měl jste tady v minulosti nějaké umístění?

Obvykle to bylo do toho třetího místa.

Plavání se věnujete i ve volném čase?

Plavu už patnáct let. Ale někdy mám zdravotní komplikace, takže to není úplně tak jednoduché. Ale plavu.

Jaký styl plavete?

Většinou prsa.

Plavete sám, nebo máte asistenta?

Plavu sám.

Jste až z Jindřichova Hradce. Co vás přivedlo až do Kutné Hory?

Jsem tady s klubem. Ale také je fajn se někam podívat, vyjet prostě ven.

Věnujete se třeba i nějakému jinému sportu?

To ne. Plavání mám strašně rád.

Co bylo impulsem k tomu, že jste se rozhodl plavat?

Já jsem začal plavat už někdy v sedmi letech. Taťka tehdy potkal jednoho handicapovaného pána a ten mu to doporučil.

Pamatujete si na ty začátky? Bylo to pro vás složité?

Určitě bylo. Vztekal jsem se, brečel. Vůbec mi to nešlo. začátky jsou vždycky nejhorší.

Doporučil byste plavání ostatním handicapovaným?

Nejdůležitější je to, že člověk má nějaký pohyb. Třeba pro vozíčkáře je to něco jako zázrak.

Čtěte také: Je trenér, plavecký taťka 
i zpovědnice svých svěřenců