Město připravilo projekt na zabezpečení dvou narušených odvalů a přivezlo k nim materiál na případnou zavážku. Spoléhalo na to, že většinu prací zaplatí z dotace od ministerstva. Dostat od něj mělo téměř pět milionů korun, ale po etapách, přičemž na příští rok ministerstvo městu poslalo jen 700 tisíc korun.

To je výrazně méně, než si radnice představovala. „Je to trošku složitější, než jsme si mysleli. Navíc těch necelých pět milionů má být jen na jednu haldu," uvedl. O pomoc bude město zřejmě žádat kraj.

Hygienici radnici sdělili, že pokud není do důlních hald zasahováno, jejich povrch není rozkrýván a jsou zatravněny, žádné riziko lidem nehrozí nebo je minimální. Lokalita je ale cílem hledačů nerostů a kvůli rozkrývání terénu se podle hygieniků uvolňují do životního prostředí druhotné minerály s vysokým obsahem arzenu, který je toxickým prvkem a může způsobit i závažné akutní otravy.

Nevole geologů a historiků

Záměr nedávno vyvolal nevoli geologů a historiků, kterým se plánované úpravy hlušinových hald nezamlouvají. Namítají, že jde o geologicky a historicky velmi cennou lokalitu. Starému by se líbilo, kdyby založili občanské sdružení a část území si vzali do své správy. Místo by muselo být oplocené a pod zámkem.

Bývalá hornická osada Kaňk leží tři kilometry severně od Kutné Hory a je jednou z jejích místních částí. Vznikla v druhé polovině 13. století v souvislosti s objevem rozsáhlých nalezišť stříbra a mědi. Těžba také dala Kaňku jméno, neboť německý název Gang znamená mimo jiné důlní chodbu.