Naznačují to třeba slova mluvčího příbramské nemocnice Martina Janoty, podle něhož by počet dárců potřebovaly navýšit všechny nemocnice. Konkrétně v Příbrami zhruba o 20–30 procent. Není to dáno akutním nedostatkem, ale tím, že dárci stárnou a ubývají: jednak se objevují zdravotní problémy, jednak platí pravidlo, že s dárcovstvím musí skončit každý, kdo dosáhne věku 65 let. A dárci odcházejí rychlejším tempem, než přicházejí noví, připomněl Janota. „Proto hledáme mladé lidi,“ vysvětlil.

Na výzvy dárci reagují vzorně

Náměstek hejtmanky Pavel Pavlík (ODS), který má v radě kraje na starost zdravotnictví, Deníku řekl, že s krví je situace velmi proměnlivá. Uplatňují se vlivy sezonní, ale i četné další. Tradičně nejméně dárců přichází na odběry v letním období, kdy lidé odjíždějí na dovolenou. „Ale nejsme a ani jsme nebyli v situaci, kdy by byl ve středočeských nemocnicích fatální nedostatek krve,“ řekl Pavlík Deníku. S tím, že nemocnice mají své zásoby a mohou si také vypomoci navzájem. Především však skvěle funguje databáze dárců: ti na výzvy k odběru reagují vzorně; bývá to tak i v době dovolených.

Tuhle zkušenost, stejně jako fakt, že se situace nárazově mění, potvrzuje i Hana Kopalová z Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi. Připomíná vlivy sezonní nemocnosti, dovolených, ale i tradiční poprázdninový nárůst počtu operací, s čímž se pojí nárůst spotřeby krve v září. Právě díky spolupráci s dlouhodobými dárci se nemocnice snaží reagovat na vývoj situace. „Otevíráme objednací okénka podle našich potřeb,“ konstatovala Kopalová. Pozvánky pro dárce tak vycházejí třeba z plánu operací na příští týden – a to včetně zřetele na potřebu konkrétních krevních skupin. „Dárci fungují skvěle a naše prosby vyslyší,“ chválí. S dodatkem, že jiné to bylo v covidovém období, kdy lidé nemohli přijít kvůli nemoci. Pak pomáhali hasiči, policisté, dorazili i zaměstnanci magistrátu; také veřejnost reaguje na výzvu, že situace je kritická.

Ilustrační foto
Krajský krizový štáb: dočasný pobyt uprchlíků z Ukrajiny se zřejmě protáhne

Náborové akce ale fungují i za normálních poměrů. Zrovna v pátek tak do mladoboleslavské nemocnice dorazilo přes sto lidí, kteří přišli darovat krev poprvé; sedm z nich se zapsalo i do registru možných dárců kostní dřeně. Nemocnice se také snaží svým dárcům vyjednávat výhody v rámci města: třeba slevy v bazénu, výhodnější vstupy na cvičení, levnější masáže… Rozvíjí se ale i spolupráce s různými firmami, nyní jsou k mání i lístky zdarma od fotbalového klubu. Výhody nabízí rovněž samotná nemocnice, a to v podobě slev ve své lékárně či na příplatku za nadstandardní pokoj. A dvakrát ročně se koná oceňování dárců s Českým červeným křížem. Na 19. října pak mladoboleslavská nemocnice chystá k dárcovství akci v nákupním centru Olympia, která bude nejen náborová a informační, ale i s kulturním programem.

Kupříkladu právě mladoboleslavská nemocnice měla loni v registru 4728 dárců, z nichž 506 přišlo poprvé. Letos zatím eviduje čtyři stovky prvodárců. Loni zaznamenala 6568 odběrů, letos zatím 5,4 tisíce. V případě samotné plazmy jich bylo loni 8371, letos do počátku tohoto týdne 5,5 tisíce. V Příbrami Janota připomíná za loňský rok 1805 aktivních dárců, tedy takových, kteří přišli k odběru alespoň jednou. Evidováno je 5350 odběrů o objemu 450 mililitrů. Vysoká je i spotřeba. V Příbrami mají pacientku s onemocněním trávicí soustavy, která za rok potřebovala 219 jednotek – což odpovídá celkové kapacitě zdejších odběrů za týden. A v případě silného krvácení není výjimkou, že je potřeba 10–15, ale i 20 jednotek. Na jednotlivé složky příbramská nemocnice odebranou krev sama nezpracovává; odváží ji do Všeobecné fakultní nemocnice v Praze nebo do Benešova. „Zpět se nám vrací ze sítě krevních bank. Někdy se stane, že nám vydají konkrétní skupinu, jen když jim ji dodáme nezpracovanou; samy nemají,“ konstatoval Janota.

Hrdiny oslovuje fotbalista Koller

Příbramský mluvčí Janota stál u zrodu nové kampaně na podporu dárcovství krve s názvem Hrdina je v každém z nás. Odstartovala v úterý 11. října v Příbrami, nyní jsou na programu další zastávky informační kampaně: ve čtvrtek Benešov, následovat budou Kladno (17. 10.), Kolín (18. 10.) a Mladá Boleslav (19. 10.). Součástí projektu jsou i webové stránky budsuperhrdina.cz a videoklip, ve kterém vystupuje i známý fotbalista Jan Koller. Chystají se také informační stánky.

Zdroj: Youtube

„Klip zatím vidělo 1500 lidí, od středy volaly desítky lidí se zájmem o dárcovství, ozývají se školy, které si chtějí domluvit besedy,“ shrnul Janota dosavadní ohlasy. „Oslovili jsme i dvě fakultní nemocnice v Praze, jestli by akci nepodpořily – to by, myslím, strhlo i další s snáz by se dařilo kampaň šířit do celé republiky,“ míní Janota.

Zahájení kampaně Hrdina je v každém z nás

Zapojili se i hejtmanka Petra Pecková a její náměstek Pavlík, kteří na sociálních sítích zveřejnili záběry, jak ve středu byli darovat krev v Benešově. „Není to nic stresujícího ani bolestivého; je to stejný pocit jako při běžném odběru krve,“ řekl Pavlík Deníku. Šest minut – a je hotovo. „Pocit, že během těch šesti minut dokážete zachránit lidský život, je povznášející,“ připomněl. Stal se prvodárcem – předtím mu prý v darování bránily zdravotní důvody. A hejtmanka Pecková, jež také darovala poprvé? Ta vzkazuje přes facebook: „Prý jsem byla rychlá. 420 ml (450 g) za pět minut dvanáct vteřin. Těch pět minut odběru a pár minut čekání za to stojí. Smysluplný den. Přidejte se, pokud můžete,“ vyzývá. S poukazem na jistý nepoměr: osmatřicet procent lidí někdy krev bude potřebovat, jen deset procent ji je ochotno darovat.

Co je dobré vědět o darování krve
- Dárce musí splňovat přísné podmínky včetně věku a minimální hmotnosti.
- Večer před odběrem se doporučuje jen lehká večeře a dbát na dostatečný přísun tekutin. Ráno před odběrem se dárce může lehce nasnídat.
- Čtyřiadvacet hodin před odběrem nelze užívat žádné léky ani alkohol.
- Krev nesmí darovat ti, kteří se vrátili ze zahraničí, pokud pobývali v některé z rizikových zemí (většinou se jedná o státy, kde se vyskytují určité choroby, například západonilská horečka).
- Odebraná krev se dále zpracovává na jednotlivé transfúzní přípravky – jsou to červené krvinky, krevní destičky a plazma – a provádějí se povinná vyšetření. Při každém odběru se kontroluje krevní skupina v systému AB0+Rh/D, provádí se vyšetření nepravidelných antierytrocytárních protilátek a vyšetření virových znaků (hepatitida typu B a C, HIV) a syfilis.
- Pokud jsou všechna vyšetření negativní, transfúzní přípravky jsou uvolněny ke klinickému použití.
- Expirační doba červených krvinek je za normálních okolností 42 dní (při skladování při +2 až +6° C), krevních destiček 5 dní (při teplotě +20 až +24 ° C za neustálého třepání) a plazma může být skladována při teplotě -30° C až po tři roky.
Zdroj: Oblastní nemocnice Kladno (ročně zhruba 8,5 tisíce odběrů)