To by si zastánci obou protichůdných stanovisek měli vyříkat přímo na místě: u Dolních Břežan na Praze-západ, kde v pravěku stávalo hradiště, jež v jedné z etap svého vývoje bylo i keltským oppidem. Ve čtvrtek odpoledne tam krajský úřad chystá veřejné představení zamýšleného projektu, označovaného jako zpřítomnění národní kulturní památky.

Debata přímo na místě činu

Záměr přímo na místě – u nově vybudované rozhledny v místech, kam není dovoleno dojet autem a lze dojít pouze pěšky – 31. března od 16 hodin osobně představí jeho autor, jímž je architekt Josef Pleskot. Zuzana Žídková z krajského úřadu dále ohlašuje, že k diskusi nad projektem budou na místě přítomní zástupci kraje, obce i archeologů.

Konkrétně slibuje účast Věslava Michalika (STAN), starosty Dolních Břežan a současně náměstka hejtmanky, krajského radního pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Václava Švendy (Spojenci/TOP 09), předsedkyně výboru krajského zastupitelstva pro památkovou péči, kulturu a cestovní ruch Lucie Cirkvy Chocholové (Piráti) – a odbornou archeologickou obec mají zastupovat ředitel Archeologického ústavu Akademie věd ČR Jan Mařík a ředitelka Ústavu archeologické památkové péče středních Čech Irena Benková. Setkat se naživo a diskutovat přímo (a to doslova „na místě činu“) tak veřejnost bude mít možnost se stejnými lidmi, kteří se v prosinci zúčastnili veřejné diskuse – a projekt podpořili.

| Video: Vimeo

„Cokoli je lepší ve srovnání se stavem, jaký je na místě nyní,“ řekla tehdy Deníku Benková. Silné jsou však i hlasy odpůrců. Ti odmítají, někdy i dosti emotivně, že by se na místě, kam lidé jezdí na výlety (a někteří dokonce praktikovat pohanské rituály), měly objevit křiklavě nabarvené geometrické tvary z betonu a v jejich okolí štěrk. Někteří se dokonce hlasitě ohrazují i proti již existují rozhledně.

Mimochodem – právě z ní a díky dílu podle Pleskotova návrhu by návštěvníci získali přehled o tom, jak tato lokalita vypadala v době svého rozkvětu. Dnes tam jsou k vidění v podstatě jen navážka prorůstající náletovými dřevinami a tabule naučné stezky; jen poučený příchozí, který ví, co hledá, objeví ještě mezníky vytyčující místa někdejšího archeologického výzkumu. Navezením skalní suti nechal kraj v letech 2003–2004 ochránit chátrající vykopávky, odkryté archeology během dlouholetého výzkumu ukončeného v roce 1990.

Čtverec, obdélník i kruh

Architekt Pleskot navrhuje vytvořit na povrchu navážky geometrické prvky znázorňující tvary objektů, které na akropoli archeologové zaznamenali pro období takzvaného III. horizontu: zhruba v 5. století před naším letopočtem. „Víme, že jeden chrám měl tvar čtverce, jeden tvar obdélníku, jiný trojúhelníku – a dokonce tam bylo kruhové cosi, o čem se úplně neví, co to vlastně bylo,“ připomněl autor návrhu s tím, že tvar, velikost i polohu těchto objektů (jejichž pozůstatky nyní skrývá navážka) mají znázorňovat jím navrhované objekty z nabarveného betonu. Sám Pleskot nepochybuje, že už tehdy se zde projevovaly vlivy znalostí středomořské antiky – konkrétně eukleidovské geometrie.

To, že by starověké vlivy zasahující do českého pravěku byly prezentovány oděny do hávu 21. století, řediteli archeologického ústavu Maříkovi nevadí. „Ze zahraničních příkladů vidíme, že moderní architektura připomínající dávné kultury není ve světě neobvyklá,“ odkázal na zkušenosti ze zahraničí, kde moderní památníky na archeologických lokalitách nepřekvapí. Starosta Michalik nicméně Deníku řekl, že nyní by mohla být aktuální nanejvýš příprava projektu a nikoli realizace. Na jeho uskutečnění aktuálně chybí peníze.