Snahy zasáhnout do koloběhu přírodního dění mohou přinést i pozoruhodné historky. Leckdo si možná ještě vzpomene na příběh, o němž informovala snad všechna média: žena, která si nad ránem všimla, jak u Vltavy v pražských Modřanech liška ulovila zajíce, jí kořist sebrala – a ještě volala pražským strážníkům. S tím, že šelma čeká opodál, až svého ušáka, který nevypadal nijak vážně zraněný, dostane zpátky. Obdržela telefonní číslo na odchytovou službu, kam však už nezavolala… Tahle historka utkvěla v paměti, i když k ní došlo již před devíti lety: v roce 2013.

Jenže: něco podobného se odehrává dnes a denně – a zůstává to zcela bez povšimnutí. Aktuálně je řeč hlavně o malých ptáčatech, která lidé sebrali predátorům. K tomu Stýblo podotýká, že bránit slabšího před silnějším je pochopitelné lidské chování. „Nicméně – ten silnější se kvůli nim nestane vegetariánem. A navíc má také slabá a bezmocná mláďata, která musí nakrmit,“ upozornil.

Odhánět krahujce od ulovené hrdličky tudíž označuje za nesmysl. Lepší nerušit je prý i kočku, když už naříkající ptáče drží. Predátor by si totiž hledal jinou kořist – a výsledek záchranné akce je krajně nejistý; i v případě, že se oběti dostane odborné pomoci. „Za posledních 30 dní "obranáři" vytrhli ze spárů koček a dopravili do záchranných stanic celkem 86 ptáčat. Z toho 41 svá zranění nepřežilo,“ připomněl Stýblo, že tyhle historky často nemívají dobrý konec.

O pomoci se je lepší poradit

V dobré víře, že pomáhají, nyní lidé ptačími mláďaty záchranné stanice doslova zahlcují. Ukazují to zkušenosti z Národní sítě záchranných stanic, kterou koordinuje právě ČSOP. Ročně zde přijímají přes 30 tisíc zvířat v nouzi – a právě nyní je to pořádný frmol. Od poloviny května lidé svěřili do jejich péče celkem 3464 zvířat, z nichž bylo 1001 ptáčat. Přičemž v dobré víře a s představou, že potřebují pomoc, více než polovinu z nich ukradli jejich rodičům: pomoc nepotřebovala.

Že ptáčata jejich rodičům lidé často odebírají zbytečně, upozornila třeba stanice v Huslíku u Poděbrad už počátkem dubna. Připomněla, že pečující rodiče nebývají u svých mláďat nepřetržitě: obyčejně se objevují v poměrně pravidelných intervalech a přinášejí potravu. Skutečně opuštěná mláďata bývají spíš než ta, která o rodiče přišla nebo se jim „ztratila“, taková, jejichž rodiče rozpoznali vývojovou vadu nebo vážnou nemoc – a péči jim přestali věnovat kvůli tomu.

Takzvaných milovníků zvířat, kteří mají pocit, že každé jimi spatřené mládě potřebuje okamžitou lidskou pomoc, podle Stýblových slov spíše přibývá: „Tací lidé namísto, aby svůj záměr předem konzultovali s odborníky, rovnou konají – a ukradnou mláďata jejich rodičům. Běžně se tak děje u malých zajíčků, kterých už tento rok stanice přijaly 275! Polovina z nich pak uhynula.“ Zbytečně přijatých ptáčat se do záchranných stanic během uplynulých 30 dnů dostalo více než pět stovek. To, že ptáče, které ještě neumí létat, se nachází mimo hnízdo, přitom může být zcela normální. Proto Stýblo doporučuje: nejdřív je na místě poradit se s odborníky – a až pak konat. Najít nejbližší záchrannou stanici je snadné podle mapky na webu zvirevnouzi.cz – případně lze zavolat kvůli konzultaci na centrálu Národní sítě záchranných stanic s číslem 774 155 155, které se vcelku dobře pamatuje. Kdo má chuť pomáhat, může podle Stýblových slov přispět finančním darem do sbírky Zvíře v nouzi nebo zakoupením darovacího certifikátu.