Zpráva kongresuZa rok 2014 zahrnuje doporučení pro řešení nedostatků, aby všechny ženy měly přístup ke službám v oblasti sexuálního, reprodukčního zdraví a k mateřské a novorozenecké péči. Patří sem preventivní péče, dostupnost lékařské péče a odborné vzdělání.

Čísla zveřejnila zpráva State of the World's Midwifery 2014: A Universal Pathway - A Woman's Right to Health neboli Činnost porodních asistentek 2014: Univerzální cesta - právo žen na zdraví.

Informace potvrdili zástupci Populačního fondu OSN (UNFPA), Mezinárodní konfederace porodních asistentek (ICM) a Světové zdravotnická organizace (WHO) na 30. kongresu Mezinárodní konfederace porodních asistentek, která se od neděle do čtvrtka konala v Praze.

„Každou hodinu umírá třicet těhotných žen. V Africe je pravděpodobnost stokrát větší než v Evropě. Porodní asistentky dokáží zabránit dvěma třetinám úmrtí žen na světě, proto je jejich podpora klíčová," vysvětluje zástupkyně výkonného ředitele Populačního fondu OSN Anne-Brigitte Albrectsen.

Podle ní komunitní porodní asistentky stojí peníze, ale záchrana života ženy a dítěte posiluje ekonomiku, jako to ukázal příklad 
v Bangladéši. Investice do vzdělávání a školení porodních asistentek tu měla návratnost až 
1 600 procent.

Co se musí globálně změnit je dostupnost péče, přístupnost, akceptování a kvalita. Ženy by měly mít právo rozhodnout se, jestli chtějí mít děti a dále mít přístup ke kvalitní zdravotní péči, která je základním lidským právem. „Vyšší investice do péče poskytované porodními asistentkami jsou klíčem k tomu, aby toto právo mohly využívat všechny ženy," uvádí výkonný ředitel UNPFA Babatunde Osotimehin.

Lobbování za vzdělávání

Pokud světové organizace zmiňují porodní asistentky, myslí tím proškolené a graduované ženy, jejichž vzdělání naplňuje globální standardy. Podle Frances De-Stirk 
z Mezinárodní konfederace porodních asistentek mohou takové asistentky zajistit přibližně 90 procent nutné péče 
o rodičky a novorozence, a potenciálně tak snížit počet úmrtí rodiček a novorozenců.

„Není to jen zabránění osobní tragédii v rodinách, ale ony přispějí svým dílem společnosti díky svému vzdělání. Lobbujeme za vzdělávání, které zajistí péči porodním asistentkám," argumentuje.

Ve zkoumaných zemích je vzácností, když mají těhotné ženy u porodu asistentku. 
V tamních oblastech působí polovina potřebného počtu. „Hodně dětí se narodí mrtvých, nebo umře v prvním měsíci života. Příčinou u žen často bývá vysoký tlak, infekce nebo dlouhý porod. U dětí potom předčasný porod, špatná doprava nebo nedostupnost péče," vyjmenovává Mathews Mathai ze Světově zdravotnické organizace.

Denně zachraňuje život těhotným v Etiopii

Alemnesh TekleberhanPorodní asistentka Alemnesh Tekleberhan se rozhodla, že bude pracovat ve zdravotnictví už ve svých osmi let. Vedla ji k tomu událost, která se stala její matce.

„Moje maminka rodila a vážně krvácela. Bydleli jsme asi dvacet kilometrů od města, kde byla nemocnice, ale bylo to večer a bylo těžké zajistit dopravu. Všichni jsme plakali a ona byla ve vážném stavu. Později jsme sehnali odvoz. Loučila se se mnou a říkala, že už mě asi nikdy neuvidí," popisuje Alemnesh Tekleberhan.

Naštěstí její maminku zachránili, takže se po deseti dnech vrátila. Od té doby Alemnesh toužila pracovat 
ve zdravotnictví a pomáhat ženám, které trpí tak, jako její matka.

V sousedství často vídá ženy, které u porodu zemřou, nebo přijdou o dítě. Vystudovala proto obor zdravotní sestry a je graduovaná porodní asistentka.

Aktuálně pracuje v porodnickém centru. „Uvědomila jsem si, že i když je člověk dobře proškolen pro praxi a pokud nemá potřebnou podporu, není tam systém, vybavení a materiály, tak školení porodní asistentky není k ničemu. Když jsem se poprvé vrhla do praxe, tak u nás probíhala občanská válka a zdraví žen nebylo prioritou. My jsme proškolené, pracujeme v centrech, která nebyla připravena poskytnout kompletní servis. Chybělo vybavení, léky," vypráví o své práci jako o velké výzvě.

Pracovní náplň pak ilustruje na jednom z mnoha příkladů, když jednou v noci za ní přišla žena 
v šoku s poporodním krvácením. „Jsem proškolená a vím, jak toto krvácení zvládnout, ale neměla jsem vybavení. Měla jsem jen jednu ampuli ergometrinu. Neměla jsem žádnou infuzi. Pokusila jsem se a udělala jsem, co jsem mohla, ale tato žena stále krvácela a téměř přišla o život. Nakonec jsem rozředila lék a provedli jsme jí výplach. Žena začala mrkat a začala se probírat. Sháněla jsem dopravu a odvezla jsem jí do nemocnice, takže její život byl zachráněn," povídá Tekleberhan.

Vzala si z toho potom ponaučení, že i se školením a znalostmi potřebuje systém, který jí poskytne podporu. Pak může dát ženám komplexní péči.