Vyjádření je dostupné na webu sdružení a jeho členové v něm uvádějí hned několik příčin, proč projekt, který vyvolal tolik bouřlivých reakcí, zkrachoval. Jednou z nich je podle Denemarku fakt, že se majitel pozemku dohodl na spolupráci na svých dalších pozemcích v blízkosti Zelené Hory s jinou neziskovou organizací, s Prostorem Plus. Ten prý zároveň převzal i nápad na lesní družinu.

Další příčinou podle členů sdružení bylo i zvýšení nájmu ze strany majitele pozemku jako reakce na to, že se Denemark odmítl ve svých budoucích aktivitách spojit s Prostorem. To však spolumajitel pozemku Tomáš Šídlo odmítá. „Právo užívání pozemku skončilo Denemarku poté, co spolek v srpnu vypověděl příslušnou smlouvu," uvedl Šídlo, který pozemek vlastní se svou sestrou.

Dále zdůraznil, že informace, kterou Denemark publikoval o zamýšlené výstavbě školy Prostoru Plus za 20 milionů korun na tomto pozemku, je omyl. „Nikomu jsme k takové stavbě nedali souhlas, regulace pozemku ostatně nedovoluje školskou stavbu na tomto pozemku postavit. Přesto budeme nadále podporovat činnost dobročinného sektoru v Kutné Hoře a poskytovat mu k neziskovým aktivitám naše nemovitosti za symbolické nájmy, tak jak to pravidelně dělali naši předkové v uplynulých 250 letech," dodal Šídlo.

Pozemky na jiném místě

Avšak zjištění, že Prostor Plus žádá na vybudování lesní školky, základní školy a komunitního centra na Zelené Hoře o více než 20 milionů korun přes Místní akční skupinu Lípa pro venkov, bylo prý pro sdružení „poslední ranou".

I Prostor Plus se internetovému vyjádření Denemarku brání. „Pozemky na Zelené Hoře, které využíváme, jsou úplně někde jinde, než kde měla vyrůst zeměloď. S tímto pozemkem nemáme nic společného," uvedl Petr Steklý, ředitel Prostor Plus s tím, že ho vedle zjevné nepravdy v prohlášení Denemarku velmi mrzí vyjádření typu „sousedé se nebudou radovat dlouho," jež rozdělují společnost a tvoří nesvár.

„Lesní školku pod Královskou procházkou, Školku v Zahradě, provozujeme od roku 2013, je tedy logicky neproveditelné převzít něčí nápad, když jsme s tím samým nápadem začali o tři roky dříve," doplnil Steklý.

V lokalitě na Zelené Hoře, kterou Prostor Plus využívá, nemá podle něj vzniknout ani základní škola. Tu Prostor Plus připravuje se Scio.cz v Kolíně. Naopak by tam mohly vzniknout jesle a navazující komunitní centrum. „To jsou ale teprve nápady, záměry, plány, které rozpracováváme," uzavřel Steklý.

Kritika o střetu zájmů

Svár kolem zemělodi, později zemědomu, vznikl loni před Vánoci, kdy někteří obyvatelé Žižkova vyjádřili svůj nesouhlas se vznikajícím projektem a vytvořili petici, kterou následně podepsalo přes 700 lidí. Zástupci petičního výboru ji pak v lednu na jednání zastupitelstva předali starostovi Martinu Starému, který je sám výraznou osobností Denemarku a v době začátků konfliktu byl dokonce ještě jeho předsedou. Posléze na místo v čele sdružení rezignoval, aby zastavil kritiky o střetu zájmů a nahradil ho Pavel Novák.

V odpovědi, kterou petiční výbor dostal, stálo, že zamýšlená stavba je plně v souladu s platným územním plánem, a že město ani Městský úřad Kutná Hora nemají žádné právní nástroje k tomu, aby této stavbě zabránily. Správnost jednání ze strany města následně potvrdil i audit, který nechala radnice na petici vypracovat. Právě ji sdružení vidí jako jednu z příčin, proč se na projekt nakonec nepodařilo získat grant.

Pochybná kvalita projektu

„Petice rozhodně není příčinou, proč projekt zkrachoval. Tu vidíme spíše v jeho nejasnostech a pochybné kvalitě, na kterou jsme poukazovali od začátku. Místo obviňování všech, kteří za to můžou, bychom nyní spíše očekávali omluvu a přiznání na rovinu, že projekt zkrátka nevyšel proto, že nebyl tak dobrý, jak se tvářil a měl spoustu chyb," uvedl člen petičního výboru Václav Myřátský.

Projekt zemědomu ale neskončil úplně. Denemark hledá jiné prostory v Kutné Hoře. „Mělo by to být místo, kde půjde bez problémů dostat všechna potřebná povolení," řekl předseda sdružení Pavel Novák.

Čtěte také: Zeměloď v Kutné Hoře nebude. Sdružení Denemark připravuje náhradní projekt