Takovým případem je Základní škola v Nové Vsi I. Škola měla už tak málo žáků, že ji prostě obec byla nucená zavřít. „K 1. srpnu jsme přerušili činnost školy. Existuje překlenovací období, kdy je možné bez větších administrativních zásahů školu opět otevřít, ale pravděpodobnost, že se to podaří, je malá," říká otevřeně starosta Miloslav Zapletal s tím, že k uzavření školy se sešlo několik důvodů.

„Spojovaly se třídy, což je pro některé rodiče první signál, že do takové školy dítě dávat nechtějí. Nakonec se spustila lavina, že by ze školy měla být jednotřídka, tedy všech pět ročníků v jedné třídě," popsal starosta.

„Mrzí nás to, máme opravenou školní budovu, investovali jsme do ní, zatím si stále říkáme, jestli by se něco nedalo vymyslet, například pronájem soukromé škole. Ale ta od záměru otevřít od 1. září odstoupila," dodal starosta 
a připomněl úsilí místostarosty Petra Čecha, který se také snažil školu udržet. Navštěvoval rodiče, ptal se na příčiny. Jednou z nich je i blízkost Kolína a dobrá dopravní obslužnost do města.

Odstrašující příklad pro jiné obce

Aby se jejich škola nedostala do stejných problémů jako novoveská, snaží se obce udržet ve svých školách žáky například díky zvýšené výuce angličtiny, zlepšují vybavení škol, jejich vzhled atd.

Udržet základní školu a přestát krizi, kdy byl celý jeden ročník nenaplněný, děti odešly do jiných škol, se povedlo
v Tatcích. „Letos už máme docela plno, máme i pár dětí
z okolních obcí - Milčice, Hořany," uvedl starostka Blanka Řezáčová. K tomu jistě pomohla i nově krásně zrekonstruovaná škola a zahrada, kde se děti mohou vydovádět třeba na pirátské lodi s lanovkou. „Zahradu necháváme otevřenou i v sobotu pro veřejnost," dodala starostka.

Velké změny se během prázdnin udály v Základní škole Cerhenice. Škola má nové vedení a zaměřuje se na výuku cizích jazyků a environmentální výchovu. „Celkově jsme výrazně rozšířili počet hodin anglického jazyka a informatiky," sdělil ředitel Jakub Stach. Škola rozšířila 
i otevírací dobu družiny, a to od šesti až do půl páté. „Myslíme si, že je to absolutní nutnost, neboť spousta rodičů měla kvůli svému pracovnímu vytížení problémy vyzvedávat děti ze školy," dodal ředitel.

Starosta Marek Semerád usiluje o to, aby se ze školy stala prestižní organizace. Nyní na sklonku prázdnin nabídl městys rodičům žáků, kteří nemají trvalé bydliště 
v Cerhenicích a přihlásí své dítě do cerhenické školy, desetitisícový příspěvek.

I malé školy hrdinně bojují

Volnou kapacitu má také základní škola ve Viticích. Podle Věry Maksové, která je pověřená vedením školy, škola normálně funguje, ale volné kapacity pro další děti má. 
V loňském roce do malotřídní školy docházelo 13 žáků. Přestože je škola malá, má interaktivní tabuli, počítačovou techniku a vlastní tělocvičnu. Žáci tu mohou bezplatně chodit do družiny a školní pomůcky dostanou zdarma. Škola navíc láká na přátelské prostředí a individuální přístup 
k žákům. O děti se totiž starají hned dvě pedagogické pracovnice.

Větší města většinou problém s nižším počtem žáků ve svých školách nemají, spíše naopak. „Zatím ještě máme kam žáky umístit, ale už je přetlak. Máme vypracovaný projekt na další budovu školy, kde by měly být první ročníky. Nyní budeme žádat o dotace," naznačil starosta Českého Brodu Jakub Nekolný.

Ani Pečky si na nedostatek dětí nemohou stěžovat. „Do prvního ročníku nám nyní nastupuje 75 dětí," chválí si starosta Milan Urban. „Přeplněnou kapacitu zatím nemáme, ještě máme maličkou rezervu," dodal a připomněl, že město už má za sebou první etapu budování školní jídelny, což byla výdejna, do které se zatím dováží obědy z Kolína. „Nyní se soutěží II. etapa, což bude vývařovna. Od dalšího školního roku už bychom chtěli vařit," doplnil.

Problém s malou kapacitou školy a velkým počtem žáků ze spádových obcí řeší například v Kostelci nad Černými lesy. O možnostech, jak školu rozšířit, hovoří nejen vedení jednotlivých spádových obcí společně s vedením Kostelce, ale svůj názor mohli říci také rodiče žáků.

Černokostelečtí totiž uspořádali debatu o budoucnosti základní školy 
a možném navýšení její kapacity. Na veřejnou debatu, kam mohli přijít rodiče současných i budoucích žáků černokostelecké základní školy, však přišlo pouze pětadvacet hostů. Toto potvrdil starosta města Jiří Kahoun.

Možná obnoví před lety zavřenou školu

„Diskutovali jsme hlavně problém s dojížděním do Olešky, kdy bychom museli děti dát ráno do školní družiny a pak je odvést na autobus," prozradil hlavní téma debaty starosta.

Využít budovy bývalé školy
v Olešce a obnovit v ní výuku je totiž jedno z řešení nedostatečné kapacity černokostelecké školy. „Tato varianta nám dává možnost pro děti, které by mohly mít problém se začleněním do velkého kolektivu školy v Kostelci, postupně si zvyknout na školní dril a v příjemném venkovském prostředí v Olešce strávit první a možná i druhý rok školní docházky," vysvětlil Kahoun.

Jsou však také další varianty řešení. A to například oprava mlýna na dvě tělocvičny a přístavba devíti kmenových tříd a sedmi heren. Mlýn by se však dal přestavět také na méně tříd a kabinet pro učitele. Pokud však Černokostelečtí nebudou mít peníze, uvažují také o kontejnerových třídách. Současně se také řeší dovybavení školní jídelny, aby škola splňovala hygienické normy.

Svazková škola pomůže mnohým

Samostatnou kapitolou jsou obce, kde škola není nebo je jasné, že do budoucna nebude stačit její kapacita. Tento problém se rozhodlo řešit město Úvaly spolu s několika okolními obcemi vybudováním velké tzv. svazkové školy. „Na svazkovou školu čekáme jak na smilování," řekla starostka Přišimas Šárka Rumanová. Podle jejích slov obec řeší problém s umístěním školáků už poslední čtyři roky.