Jak jste se dostal ke své vášni
k autům?

Můj táta pracoval v Kvasinách vyloženě od založení fabriky. Tehdy tam byla ještě Jawa. Letos jsem právě organizoval Felicia sraz a dělali jsme první závod. Když felicie začínaly, tak jsem s tím vyrostl už po rodičích, kteří tam pracovali od začátku.

Pracoval jste ve Škodovce celý život?

Nastoupil jsem tam po škole. Začal jsem jako nástrojář, takže kus přístrojové desky staré felicie je moje práce. Pak jsem šel na kontrolu a dělal vedoucího technické kontroly v Kvasinách. Pracoval jsem tam čtyřicet šest let. Dělal jsem také technickou kontrolu, a když se říkalo, že 
z Kvasin jsou ty auťáky lepší, tak mi srdce zase trochu více bušilo.

Je to změna, když se vyráběly škodovky tehdy a dnes?

Je to velká změna. Tehdy se tam dělaly hlavně kusovky. Když se poprvé začal vyrábět suberb, tak to bylo pro vládu a těch se začalo vyrábět 46 nebo 47. Byla to tedy kusová práce. Hlavně čalouníci to krásně udělali. No nádhera. Pak se začala zvyšovat sériovost. Takže z té původní Jawy se tam začaly vyrábět škodovky a člověk k tomu přiroste.

Kterou škodovku máte vlastně nejradši?

Musím smeknout před mojí oktávií, protože je letitá a nikdy jsem s ní neměl problém. Vozí mě už čtvrt milionů kilometrů, takže proti ní nic nemůžu namítat. I když jsem spíš příznivec našich auťáků Škodovky z Kvasin, protože byly nejlepší a navazovaly na základ v Mladé Boleslavi.

Čím byly lepší?

Dokázali jsme jim dát šmrnc, ať už to byl spartak nebo oktávie. Pak z toho vznikla krásná felda a pak kombíky, které jsem rozjížděl v Chile
v jižní Americe, když u nás skončily. Pak to byl rapid. To jsou všechno značky, které se dělaly v Kvasinách.

Která škodovka se podle vás řídí nejlépe?

Třeba Oktávie RS je auťák, který snad nemá konkurenci. V tom se pěkně sedí, krásně se řídí, ale to už není pro mě. Já jsem usedlejší a rád se také svezu. Dneska už ta oprava také nejde. Dřív jsem dělal všechno sám a dneska všechno musí do servisu. Jsou tam počítače a diagnostika. Když si vyměníte žárovku na autě, tak to není stejné a může to ovlivnit nějakou další elektroniku.

Pokolikáté jste se vydal nedávno na sraz Škoda Tour?

Už to ani nespočítám, ale poprvé jsem byl v roce 1987. Takže od té doby jsem ani jeden nevynechal, i když byly
v různých částech světa.

Který ročník se vám líbil nejvíce?

Nejlepší byl vždycky ten, který jsme organizovali my Češi (smích). Ale ne, já jsem se na organizaci podílel ještě, když to bylo profesionální 
v těch osmdesátých letech. Tenkrát to dělala přímo Škodovka.

S čím jste na sraz přijel?

Přijel jsem se svojí oktávií, i když je to už babička, ale pořád dobře slouží. Je 
z roku 1998.

Líbil se vám letošní sraz v Rakousku?

Byl jsem tam celý týden a udělali jsme si tu solidní dovolenou. Přijela za mnou kamarádka z Mexika, která ještě nemá Evropu zažitou. Tak tu měla takové překvapení. Akorát se mi motaly řeči, protože jsem mluvil španělsky, německy a česky.

Kterou disciplínu jste si nejvíce užil?

Asi nedělní rallye. Líbí se mi, že je to legrace. Na silnici nepřekážíte, nikde se nezávodí. Závodí se jenom v nějakých lotrovinách na náměstí nebo parkovištích. Něco se hází, nebo se odpovídá, a to si užívám.

Co pro vás vlastně znamená Škodovka?

Pro mě to byl život, protože Škodovka mi dala práci a poznat svět, protože jsem se díky ní podíval za hranice. A když se člověk koukne do světa, tak se dokáže více orientovat a má ze spousty věcí větší radost. Čím víc toho člověk pozná, tak potom ví, že nelítají pečené holuby do pusy. Všude jsou ale nějaké plusy a mínusy. Ale práce mě uspokojovala.

Co plánujete v budoucnosti?

Plánujeme něco neustále a pořád. Nedávno jsem organizoval Felicia sraz a příští rok to bude jubilejní padesátý sraz.