V rámci zahájení letošní sezóny přichystali 16. března na Karlštejně tradiční hradní slavnosti. Ačkoli počasí odvrátilo svoji jarní tvář, turisty se to na nádvoří hradu hemžilo, bavili se jak sledováním dobového divadla, návštěvou jarmarku či poslechem středověké hudby.
Mezitím jsem si o právě startující sezóně, ale i o tom, co samotná funce kastelána jedné z nejnavštěvovanějších českých památek obnáší, povídala s dlouholetým správcem hradu Karlštejn Jaromírem Kubů.
Dokážete za dlouhá kastelánská léta odhadnout, do jaké sezóny letos Karlštejn vstupuje?
Samozřejmě na to mám názor, i když se předpověď může vždycky změnit. Letos vycházím z toho, že v loňském roce byla sezóna těžká kvůli dlouhé zimě, červnovým povodním a následně tropickým vedrům. Takže cítím, že tento rok by měl být určitě dobrý. Vždycky říkám, že pokud nepřijde nějaká přírodní nebo politická katastrofa, sezóna bude dobrá. Letos jsme hrad zpřístupnili již o únorových víkendech, od března máme otevřeno denně kromě pondělí, a doteď na Karlštejn přišlo 10 500 návštěvníků, což je asi o 2 tisíce více než za stejné období loňského roku (rozhovor vznikl 16. března pozn. red.).
Jezdíte se během roku někdy podívat také na jiné památky?
Ale jistě, i když spíš náhodně. Práce kastelána je časově dost náročná, často dělám administrativní záležitosti po večerech, protože přes den zkrátka není čas. Takže po památkách občas jezdím, ale jen o dovolených, určitě ne v rámci práce kastelána. I když mě samozřejmě zajímá, jak to funguje na jiných památkách u nás i v zahraničí.
Necháváte se inspirovat jinými objekty?
Například v souvislosti se dnešními hradními slavnostmi není to jen středověký jarmark, historická hudba a divadlo. Dnešní akce souvisí také s návratem včel na Karlštejn. Od tohoto týdne máme na takzvaném hřbitůvku pod Velkou věží zpátky včely, dokonce jsem se dočetl, že díky teplému počasí už začaly pilně pracovat. Inspirace je jasná co kdybychom návštěvníkům začali prodávat hradní med tak, jako se tomu děje na některých hradech v Anglii?
Jaké novinky letos pro návštěvníky chystáte?
Zejména mnoho kulturních akcí a také výstavní projekty. V nejbližší době připravujeme velikonoční program, během nějž uvítají návštěvníky před začátkem každé prohlídky ukázky staré hudby v podání pražských pozounérů. V rohu na nádvoří si návštěvníci budou moci vyrazit vlastní historickou minci, a to dukát Karla IV. Součástí bude také velikonoční grilování různých pochoutek. V neděli 4. května chystáme divadelní představení Máchův máj v podání karlovarského hudebního divadla, 15. května u nás budou mít odbornou přednášku pánové Stanislav Motl a Otomar Dvořák na téma Kateřina z Komárova. To byla manželka purkrabího, která v karlštejnském sklepení zavraždila dvanáct služebných. V červnu proběhne tradiční královský průvod, v létě pak večerní a noční prohlídky na téma Po stopách zločinů na hradech a zámcích, určitě i tradiční Hradozámecká noc, při které je hrad Karlštejn otevřen nonstop a tak dále.
Speciální bude také výstava v hlavní sezóně, na které představíte orientální koberce. Co nám o ní prozradíte?
Bude to velká expozice, otevřena bude od 1. června a turisti se mohou těšit i na mimořádně vzácné koberce ze sbírek hradů a zámků České republiky ve správě NPÚ. Probíhat bude v Konírně Císařského paláce, ale některé kusy budou i v expozici hradu. Připravujeme k ní i speciální workshopy, semináře a komentované prohlídky.
"Za chvilku jdu prodávat vstupenky do pokladny"
Prozatím máte zpřístupněn jen první prohlídkový okruh, kdy bude otevřena i druhá trasa s Kaplí svatého Kříže?
Od května do října. Je to nařízení od klimatologa, protože na jaře je v těchto prostorách zvýšená vlhkost, která by se přítomností lidí ještě navýšila. V červnu připravujeme i mimořádné prohlídky Kaple svatého Kříže pro žáky základních škol za snížené vstupné.
Chodíte se někdy podívat mezi hradní návštěvníky?
Občas ano, je mojí povinností mezi turisty chodit, ačkoli před deseti, patnácti lety jsem mezi ně chodil častěji. Teď mě zaměstnává daleko více administrativy než dřív, tudíž jsem stále více držen v kanceláři. Zrovna za chvilku jdu ale na hodinu prodávat vstupenky do druhé pokladny, takže budu mít turisty naprosto on-line.
Jak se turisti na hradě Karlštejn proměňují? V čem spatřujete současný trend?
Za dvacet let došlo k naprostým změnám struktury návštěvníků. Po otevření hranic v roce 1990 byl obrovský boom v návštěvnosti lidí ze západní Evropy, pravděpodobně chtěli vidět, jak to v takové postkomunistické zemi vypadá. V té době přijíždělo na Karlštejn skoro 70 % turistů ze zahraničí. Dnes je to obráceně, máme 70 % tuzemských návštěvníků a jen 30 % zahraničních. Trend posledních několika let je, že přijíždí daleko více návštěvníci z východu, především rusky mluvící.
Stává se ještě někdy, že vy sám jdete na prohlídku jako průvodce?
Výjimečně, například když se ohlásí nějaké ministerstvo, parlament, senát a podobně s VIP návštěvou. Řeknu vám ale jednu příhodu. Existuje projekt Oživlé památky, který funguje tematicky po měsících, a je na dané správě hradu, co k danému tématu připraví. Jednou byly tématem Kastelánské prohlídky, takže jsem se rozhodl, že návštěvníky Karlštejna sám provedu. Moc rád na to vzpomínám a oni nejspíš taky, mohl jsem si s nimi totiž na prohlídce dělat, co chci a vzít je, kam chci. Na konci prvního okruhu byli velmi překvapení, když jsem se jich zeptal, jestli mají ještě čas, a vzal jsem je na druhý prohlídkový okruh. Místo jedné hodiny jsme na hradě strávili hodiny tři a návštěvníci byli nadšení, protože si prohlédli celý hrad. Tohle bych přál všem návštěvníkům Karlštejna, i když to bohužel nejde reálně uskutečnit.
Kolik průvodců na Karlštejně pracuje?
Na to, jak velkou máme návštěvnost, u nás pracuje málo stálých průvodců - pouze tři. Máme k nim ale šedesát až sedmdesát průvodců sezónních, mezi něž patří studenti různých stupňů škol. Dále máme také uzavřenou spolupráci se třemi školami, například s turnovskou obchodní akademií, jejichž studenti u nás absolvují praxi. Tyto studenty máme k dispozici už na začátku sezóny, v březnu a v dubnu, a je to oboustranně výhodná spolupráce.
Jaké požadavky musí průvodce Karlštejna splňovat?
Chceme, aby každý průvodce uměl dobře mluvit minimálně jedním cizím jazykem, protože 30 procent našich návštěvníků jsou cizinci. Každý uchazeč píše poměrně těžký test z historie a absolvuje pohovor o tom, proč se rozhodl pro práci průvodce. Poslední částí výběrového řízení je modelová situace, která probíhá v reprezentačních prostorách hradu, kde je umístěna třeba socha, obraz, židle a stůl, a uchazeč nás v nich má provést. Nemusí říkat správná fakta, aby si tu práci vyzkoušel a dokázal, že umí podat výklad. O tom, kdo se z uchazečů opravdu stane průvodcem, rozhoduje několikačlenná komise.
Co následuje poté, když uchazeče vyberete?
Přijetím to nekončí, ba naopak. Dotyčný se musí naučit text, prochází školeními o technice provádění, o požární ochraně, o bezpečnosti práce a tak dále. Chodí na takzvané náslechy ke stálým průvodcům, poté také stálí průvodci chodí na prohlídky s průvodci - nováčky a dělají si poznámky, co říkají špatně. Snažíme se jim vysvětlit, že to není kontrola, ale pomoc, aby si průvodce vylepšil výklad.
"Nejhorší byla moje první prohlídka"
Zmínil jste nutnost cizí řečí. V jakých jazycích nabízíte prohlídky?
Němčina, angličtina, italština a ruština. Zahraničním návštěvníkům chceme dát výklad v řeči, ve které mluví, nebo v řeči, které rozumí. Pokud pro daný jazyk průvodce nemáme, máme k dispozici audio-guidy nebo brožury v šestnácti jazycích.
Vy sám jste začal s průvodcovstvím už v patnácti letech, tehdy na hradě Kost. Jak vzpomínáte na vaše začátky?
Už je to hodně dávno, vzpomínám si ale, že praxe fungovala prostě tak, že jsme obdrželi text, museli jsme se ho honem naučit a šup začít. Nejhorší byla první prohlídka, to už tak bývá. Jinak mě to ale vždycky bavilo a chtěl jsem to dělat dobře.
Chtěl jste se vždycky věnovat průvodcovství, potažmo správcovství hradu? Jak vypadaly vaše dětské sny o povolání?
Dneska už si nedokážu představit, že bych dělal něco jiného, asi bych to ani neuměl. V dětství jsem ale chtěl být pilotem dopravního letadla a také hercem. I když to s tím průvodcovstvím taky trochu souvisí.
Můžete se pochlubit tím, že žijete přímo na hradě. Prozraďte, straší tady?
Určitě tady taky straší.
"Nežijeme v království, i když to tu tak může vypadat"
Je nějaké místo, které máte v prostorách hradu úplně nejraději?
V životě jsem dostal tu čest být kastelánem Karlštejna, takže mám rád hrad úplně celý. Samozřejmě je to velká starost a člověk se musí starat o každou část hradu, ať je jedna krásnější a oblíbenější, nebo naopak.
Funkci kastelána zastáváte už sedmadvacet let. Máte už představu, kdo vás bude následovat, třeba z vaší rodiny?
Nežijeme v království, i když to tady tak může vypadat (směje se). Naší dceři Michaele je sedmadvacet let a říkala, že tedy v žádném případě kastelánkou nebude. Pracuje ve společnosti Media Master, což je něco úplně jiného, ale důležité je, že ji to baví. Takže po mém odchodu z funkce proběhne klasické výběrové řízení a vyhraje ho někdo úplně jiný.
V posledních letech se programy památkových objektů vyznačují mnoha kulturními akcemi, nočními prohlídkami a dalšími zpestřeními pro návštěvníky. Existuje něco, co byste nikdy na Karlštejně nedopustil?
Pokud něco na Karlštejně povoluji, vždycky uvažuji o tom, jestli tou akcí nebude hrad jako památkový objekt poškozován, nebo jestli nebude snížena jeho důstojnost. Proto na hradě nesmí být například natáčení jakékoli reklamy. To je zákaz, který jsem dal já, a přes který takzvaně vlak nejede.
Co vás k tomu vedlo? Měli jste nějaké nabídky k natáčení reklam?
Mám takovou zkušenost, jenom podotýkám, že jsem v těchto případech vždycky požadoval scénář k nahlédnutí. Jednou se stalo, že ve scénáři bylo napsáno, že jde o reklamu na přírodní lék. Uvažoval jsem, mám do toho jít, nebo nemám? Nakonec jsem usoudil, že hrad potřebuje peníze a filmování umožnil, protože reklama na přírodní lék neurazí důstojnost hradu. Jenže ve finále to dopadlo tak, že na televizní obrazovce seděl Karel IV. na záchodě a splachoval. Šlo o reklamu na projímadlo. Po této zkušenosti všechny agentury s možností natáčení reklamy na hradě Karlštejn skončily.
Hrad Karlštejn spadá pod Národní památkový ústav, nakolik rozhodujete o zdejších aktivitách vy, a nakolik jste omezován NPÚ?
Od generální ředitelky NPÚ máme přenesenou pravomoc uzavírat například smlouvy ohledně povolení k fotografování či k filmování, můžeme uzavírat pronájmy pozemků nebo nebytových prostor, rozhodovat o spolupořadatelství kulturních akcí. Sami si zajišťujeme personalistiku, avšak kromě pracovních smluv. Je toho hodně, co dneska můžeme, a co se ještě před dvaceti lety nesmělo.
Jaromír Kubů- Narodil se v roce 1953, pochází u obce Rytířova Lhota v Českém ráji
- Vystudoval gymnázium v Turnově, poté studoval 3 roky strojní inženýrství na ČVUT a následně plánování a statistiku na Vysoké škole ekonomické v Praze
- Jako průvodce začal pracovat na hradě Kost, poté na Sychrově, Orlíku a dalších památkových objektech, před třiceti lety začal provázet jako profesionální průvodce na hradě Karlštejn
- Na hradu Český Šternberk si poprvé zkusil práci kastelána, poté dělal pět let kastelána na zámku Březnice.
- Od roku 1987 je kastelánem hradu Karlštejn