Byť ne všichni jsou nadšeni. Zaznívají hlasy volající po řešení ochrany přírody, parkování v okolí, ale i po ochraně menšiny hlásící se k novodobému pohanství, jež si místo vybrala pro své obřady.

Dopravu a parkování, což leží na srdci zejména lidem z osady Lhota, by obec v případě uskutečnění projektu řešila tak, aby zájem návštěvníků místní nepoškozoval, ujistil starosta Matěj Novák (Rozkvět). Místostarostka Jana De Merlier (Rozkvět) připomněla, že pod vrchem by obec nechala kultivovat prostor, odkud by návštěvníci vyráželi nahoru už pěšky – a počítá se tam i s malým centrem, kde budou představeny archeologické nálezy. Pokud ale na projekt označovaný jako „zpřítomnění památky“ dojde, bude v hlavní roli Středočeský kraj.

Čtverec, trojúhelník i kruh. Proč?

Na místě někdejšího archeologického výzkumu, v části národní kulturní památky označované jako akropole, dnes někdejší hradiště vlastně nic nepřipomíná. Nápadné jsou pouze informační panely – a také nově vybudovaná rozhledna. Vykopávky ukrývá vrstva navážky. Zasypány byly už před lety, v roce 2004, kvůli jejich ochraně: po odchodu archeologů je totiž poškozovali nenechaví návštěvníci i vlivy počasí.

Architekt Pleskot plánuje na nynějším povrchu vyznačit tvary kopírující to nejunikátnější, co se pod navážkou nachází. Překvapivě jsou to geometrické útvary z doby železné: čtverec, kruh, trojúhelník i obdélníky. Podle archeologa Daniela Bursáka je v pátém století před naším letopočtem vybudovali tehdejší osídlenci jako platformy, na kterých byly postaveny dřevěné objekty. A vyhodnocení archeologických nálezů ukázalo, že zde nestávalo očekávané knížecí sídlo (místní tradice dokonce zmiňovala působení krále Marobuda) – ale cosi jako chrámový okrsek. Na sever od Alp něco unikátního: snad mohlo jít o místní nápodobu antických chrámů známých ze Středomoří.

Bursák se však zdráhá hovořit o zdejším působení Keltů, jak se traduje. Podle něj přímo jejich jejich existence vlastně u nás prokázána není. Co naopak archeologové vědí s určitostí, je, že ve své době jistě komplikovaně vytyčované a náročně budované platformy nesloužily svému účelu dlouho. Jen zhruba nějakých 80 let – a určitě ne dále než století. Pak se zde objevili jiní osídlenci, kteří plochu akropole zarovnali a postavili na ní jedinou stavbu.

Pohani a jejich obřady by byli vítáni

Jedinečné platformy chtěl architekt Pleskot znázornit geometrickými prvky z betonu, ale v upraveném projektu nahradil barvené betonové desky kamennou rovnaninou: nasucho k sobě pečlivě naskládanými kameny. Měly by být i částečně kamenicky opracovány a tak velké, aby se nedaly odnést. Buď místního původu, s tmavým odstínem, nebo alespoň stejného charakteru. Obavy místních z nájezdu „tatrovek s kamením“ mírní Pleskot odhadem, že materiálu by bylo třeba přivézt zhruba stejně jako na stavbu dvou rodinných domů. Objemově asi 1500 až 2000 kubíků.

Takto upravený projekt, který mimo jiné počítá i se třemi ohništi, jež by návštěvníci mohli využívat – třeba právě i při pořádání pohanských obřadů – nepřijali sice lidé bez výhrad, ale proti dřívějšku byla vidět změna: ne odmítání, ale vůle diskutovat.

Na to při úterním setkání s občany reagoval krajský radní pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Václav Švenda (Spojenci/TOP 09): „Přestože je k samotné realizaci ještě dlouhá cesta, jsem rád, že se daří nalézat kompromisní řešení – a že je na všech stranách vůle k jednání.“ Připomněl, že třeba vliv stavby na životní prostředí se bude zkoumat i v rámci stavebního řízení.

Chránit je třeba krajinu, přírodu i lidi

Mezi posluchači seděl i architekt Tomáš Vích, který loni k Závisti vytvořil internetový blog. Zalitoval, že na návrh úpravy místa nebyla vyhlášena architektonická soutěž. Také by se přihlásil – zatímco nyní podle svých slov musí veřejně „radit“ Pleskotovi.

Doporučuje věnovat pozornost pozici vycházejícího a zapadajícího slunečního kouče v době slunovratů – a s orientací staveb dál pracovat v těchto souvislostech. Naopak si není jistý tím, že se zde v pátém století před Kristem mohly projevovat vlivy tehdejší novinky v antickém Středomoří – eukleidovské geometrie, jak Pleskot předpokládá. Sám za krásné místo, kde může vnímat minulost, považuje „mýtinu s motýly a diviznami“. Pleskotův odklon od návrhu s nabarveným betonem tedy vítá.

Karel Pašek, který je předsedou stavební komise z pražské Zbraslavi, mimo jiné upozornil na oblibu místa u příznivců pohanství. Ti, kteří se hlásí k novodobému keltství, jsou podle něj menšinou, jež si zaslouží podobnou ochranu jako třeba příslušníci LGBT komunity. Upozornil, že území je už nyní přetíženo rekreační funkcí: „Jezdí tu zběsilci na kolech, důchodci na elektrokolech; ještě nejmíň škodí běžci.“

Zdůraznil také, že na předchozím Pleskotově návrhu, který považoval za příliš avantgardní, mu vadily beton a barvy: v lese měl vzniknout „barevný obrázek“ nejlépe pozorovatelný „shora z přebujelé rozhledny“. Naopak Hana Michalická, jež se hlásí k tomu, že v Dolních Břežanech bydlí 22 let a líbí se jí moderní umění, se těšila na uskutečnění původního Pleskotova návrhu: barevný obraz v krajině by se jí zamlouval.

Jiří Šimák ze Lhoty, který je i zastupitelem za Společně pro Dolní Břežany Lhotu, Zálepy, Jarov, nefandí změnám, jejichž cílem je dostat na místo co nejvíce lidí. Lokalita je podle něj bohatá „neuvěřitelným množstvím všeho živého“ – a při plánování toho, co se bude dělat, je třeba pamatovat na to, že se zvířata nemají kam přesunout, a postupovat s respektem k přírodě.

Petr Lang, který je dalším zastupitelem za opoziční uskupení Společně, upozornil i na dopad na obyvatele oblasti bydlící pod vrchem. Už nyní je obtěžuje návštěvnický ruch: „Když se otevřela rozhledna, lidem ve Lhotě se z místních komunikací staly silnice třetí třídy. Místostarostka De Merlier připomněla, že obec počty zaparkovaných aut sleduje. Zdá se, že zájem poněkud opadl. Vzrostl zvláště po otevření rozhledny a zřejmě i v souvislosti s aktivitami odpůrců původního Pleskotova projektu, což Závisti udělalo „propagaci“: řada lidí se přijela podívat, jak to tam vypadá.