Obec nemá peníze na novou školní budovu, žáci se učí v jurtě vedle tělocvičny

Nejde tedy o klasickou venkovní učebnu, které se zřizují proto, aby za pěkného počasí umožnily přenést výuku na zdravý vzduch, zatraktivnily ji a nabídly nové zážitky. Vybudování jurty, což na začátku znělo spíš jako jako vtip, se stalo řešením z nutnosti. Dětí je tolik, že se ve škole s plánovanou kapacitou 270 žáků, zvýšenou na 330, učí třeba i v knihovně. A už nyní je zřejmé, že od příštího školního roku nebude stačit ani jurta.

Není tak vyloučeno, že v sousedství může vyrůst další podobná stavba. Podle slov starosty Petra Čuříka (nez.) by obec sice byla připravena nechat rychle postavit novou školní budovu pro 240 žáků, chybí ale peníze: 280 milionů. „Do 18 měsíců od poskytnutí dotace bychom byli schopni začít učit,“ slibuje.

Sousedé v okolí nepomohou. Mají plno

Nabízelo by se řešení, že děti, které se do školy nevejdou, by mohly dojíždět do škol v okolí. Snadno se to řekne, ale hůř zařídí; tyhle doby jsou pryč. Jílové u Prahy, Kamenice, Jesenice, Psáry nebo Kunratice? Nepomůže nikdo; zcela plno mají všude. Místa by se možná našla někde na Příbramsku. Představa, že by v půl sedmé musel vyjíždět autobus, aby tito žáci mohli na osmou hodinu usednout do lavic (a po škole by je čekala opět půl druhé hodiny trvající cesta domů) však působí nepřijatelně. Jako průchodné se nejeví ani pamětníkům známé vyučování na směny.

Ředitel školy Josef Kabele připomněl, že v souvislosti s využíváním jurty, kde jsou místa pro 28 žáků, zatím zaznamenal jen pozitivní ohlasy: jak od žáků, tak od kolegů pedagogů: v jurtě se učí hezky. To Deníku potvrdila i žákyně 7. ročníku Bára Valentová: „Docela dobře.“ A její spolužačka Bára Šeráková připustila, že zde jsou učitelé možná o něco „hodnější“. Pokud jde o praktické záležitosti, přezůvky nejsou potřeba. Na toaletu se chodí pod pevnou střechu: na WC u tělocvičny. Vytopit se tento netradiční školní prostor dá jako chata: teplo je rychle, po vypnutí topení ale jurta brzy vychladne. Na to, že náklady za teplo budou vysoké, je obec připravena.

Ve středních Čechách přibylo nezaměstnaných. Nabídka práce ale je

Z okolí

Zatím se zde třídy střídají, protože si škola chce vyzkoušet, jaké využití by bylo optimální a zda je tento prostor vhodnější pro mladší, anebo starší děti. Do budoucna však ředitel Kabele uvažuje o tom že by se jurta mohla stát kmenovou učebnou pro některou za tříd. „Jedinou nevýhodou je, že se pořád musí mazat tabule,“ konstatovala jeho zástupkyně Jana Čermáková, jež vyučuje matematiku. Ředitel nicméně pomýšlí i na pořízení elektronické interaktivní tabule. Do jurty.

Což kontejnery či výuka ve stanech?

Problém s nedostatečnou kapacitou školy řeší řada středočeských obcí. Zejména v blízkém okolí Prahy, kde hodně staví developeři i jednotlivci, a tak přibývá obyvatel, ale i jinde v kraji. Jde třeba o Český Brod nebo Lysou nad Labem či Beroun. Časté jsou pak případy, kdy rodiče formálně nahlašují své děti k trvalému pobytu bůhvíkam, aby jim „papírově“ zajistili větší naději na přijetí do školy. Ne vždy to však pomůže. Dokonce už na 11 místech v kraji po zápisu prvňáků nedokázali přijmout všechny žáky ze spádové oblasti, a tak došlo na losování; dětem, které neměly štěstí, určí, kam mají dojíždět, krajský úřad. Jestliže se může jednat i o cestování v desítkách kilometrů, je zřejmé, že rodiče se snaží dělat cokoli, aby dosáhli pro své děti toho nejlepšího. Pokud obec provozuje školu prvního stupně, obdobné problémy se objevují také při přestupu na druhý stupeň.

Krajský radní pro oblast školství Milan Vácha (STAN) připomíná, že v souvislosti se stěhováním se počet obyvatel kraje ročně zvyšuje o 12–15 tisíc – přičemž platí, že na každých pět tisíc lidí je potřebná jedna „velká“ škola pro 540 žáků. Ví přitom, o čem mluví, i pohledem „zdola“: takovou školu se za jeho starostování podařilo postavit v Psárech na Praze-západ. Díky přispění dřívějších státních dotací, jaké nyní k dispozici nejsou.

Potemnělé a chladné hrady a zámky: Zavírat zatím nechtějí, šetří energiemi

Z okolí

Výstavba školy přijde na stamiliony – a s tím si obce bez dotací neporadí, i když jsou jejich představitelé ochotni schválit zadlužení v maximální výši úvěru, na jehož poskytnutí přistoupí banky, a zastavit jiné investice. Kraj sice nabízí desetimilionové podpory, ale pomoci celkově je také mimo jeho možnosti. Skupina starostů i představitelé kraje vyzývají ministerstva školství a financí i osobně premiéra Petra Fialu (ODS) k pomoci. Volají po vypsání dotačních řízení a žádají i garanci podpory, aby obce mohly s odpovědností zadat vypracování drahých projektů. Jestliže hejtmanka Petra Pecková (STAN) píše předsedovi vlády dopis začínající prosbou, aby jej dočetl až do konce (a seznámil se tak se všemi argumenty obsaženými v obsáhlejším textu), je zřejmé, že tohle volání o pomoc je opravdu naléhavé.

I kdyby dotace byly k dispozici okamžitě, postavit nové školy by se stejně nepodařilo včas. Aby se základní školství nezhroutilo, musí mnohé obce hledat rychlá řešení. A nová jurta, postavená během léta, patří ještě k těm elegantním. Někde zvažují třeba pořízení nebo pronájem použitých kontejnerů. Představitelé kraje dokonce chtějí jednat se zástupci státu o tom, zda by úřady povolily využívat k výuce vojenské stany. Bylo by třeba zajistit jejich vytápění a vyhovující osvětlení, avšak i tak to zní málem jako noční můra hygieniků. Asi i leckterých rodičů. Podle slov Peckové však leckde nevidí jiné možnosti, jak zajistit povinnou školní docházku.