V době tragédie měl zrovna schůzku ve firmě a známá mu volala, že nějaké letadlo právě narazilo do Světového obchodního centra. Okamžitě se rozhodl, že musí něco dělat, aby pomohl záchranářům. „V prvních hodinách se totiž věřilo, že je velká naděje najít stovky zasypaných lidí. Tak jsem pomáhal lidem, kteří vynášeli suť z trosek. Za pár dnů už bylo jasné, že bude potřeba i jiná pomoc. Hasiči se Jiří Boudník.Jiří Boudník.Zdroj: archiv Jiřího Boudníkatotiž jen velmi těžko orientovali v ruinách a tak mě napadlo, že seženu dokumentaci obou mrakodrapů,“ řekl Boudník, který s dvěma dalšími architekty vyrobili papírový model trosek Světového obchodního centra. Hasičům a záchranářům hodně pomohlo, že mohli v plánech vidět, jak původně Dvojčata vypadala, a na modelu si prohlédli, co a kde se zřítilo. Zůstal v komunitě hasičů a záchranářů ještě půl roku. Udělal ještě počítačový 4D model a se studenty z jeho školy Cooper Union také plexisklový model, aby viděli skrz stěny a sloupy.

I po dvaceti letech má vše před sebou. „Každým rokem je to stále snesitelnější, i když ale intenzita toho zážitku se mi asi nikdy nezmění. Je to to samé jako pro lidi, kteří si pamatují atentát na Kenedyho nebo když si starší Američané ještě pamatovali útok na Pearl Harbor,“ uvedl architekt, který by dle svých slov ani nyní s odstupem času neudělal nic jinak.

Snižování hnízda v Těchonicích.
Po osmnácti letech snižovala čapí hnízdo v Těchonicích, tentokrát i s dcerou

Přiznal, že to bylo tehdy hodně náročné, především návrat do běžného života. Předtím měl jeden úkol za druhým a nyní najednou nevěděl, co má dělat, vše mu připadalo banální. Pomohly mu až terapie, při kterých se ze všeho vypovídal. „Ano, bylo to hodně náročné. Myslím, že to mají všichni, kteří zažijí nějaké neštěstí. V moment, kdy to zažívají, musí fungovat, ale pak, když okolnosti pominou a člověk se snaží se vrátit do normálních kolejí, tak jsou koleje někde úplně jinde a vlak už je také někde jinde, i přátelé žijí běžně. Vy si ale uvědomujete, že je obtížné se vrátit tam, kde jste byla předtím. Je to traumatizující,“ svěřil se Boudník.

Nová kniha

Nyní, po dvaceti letech, vydal opět knihu o všem, co se tehdy událo – Towers 9/11 Story. Ale vše už je pojato trochu jinak. „Já jsem původně knihu naspal v angličtině v originále, před deseti lety vyšla jako překlad v češtině. Nyní jsem se rozhodl ji znovu vydat v novém revidovaném vydání. Je trochu zeštíhlená. Je tam méně technických věcí, za které jsem často slyšel výtku, protože lidé, kteří nejsou architekti, tak je to nezajímá, nerozumí tomu. Je tedy čtivější a dostupnější mladším generacím. První kniha byla dost drsná. Snažil jsem se neodebrat autenticitu, ale zároveň některé detaily jsem už nevyjmenovával. Takže bych řekl, že nyní je kniha pro čtenáře od 12 let a více,“ představil knihu autor.