Státní podnik Povodí Vltava tedy nechal vypracovat studii, která navrhla obří hráz u Roztok. Vodní dílo by ochránilo 3300 obyvatel a majetek v hodnotě 30 miliard korun.

„Přemýšleli jsme o retenci v rámci celého povodí Berounky či využití stávajících přehrad. Ale všechna opatření neměla výrazný vliv," řekl Petr Kubala s tím, že všechna ostatní řešení ochrání jen před desítky let vysokou vodou.

Na středečním zasedání se ozývaly hlavně negativní reakce na stavbu. Nicméně už v poklidnějším duchu, než jak to bylo při demonstraci proti hrázi. Obě strany totiž měly dříve problém 
v komunikaci s tím, že nejde o záměr výstavby, ale pouze o návrh řešení. To už si vyjasnily.

„Po medializaci se zvedla vlna dezinformací. Ale nám nikdo neřekl, že existuje takový návrh, nikdo ho 
s námi nekonzultoval," naléhala starostka Roztok Lenka Peterková. Nejvíce ji zajímalo, jak to provést, aby se tato studie za několik let znovu neotevřela k diskuzi.

Vyhlášení národního parku

Hejtman Středočeského kraje Miloš Petera si myslí, že řešením je vyhlášení Křivoklátska národním parkem. Tím pádem by se něco podobného v krajině nemohlo postavit.

Ostatní, jako například iniciativa Naše Berounka /NE přehradě, po hejtmanovi Středočeského kraje chtěli, aby se zástupci kraje usnesli na tom, že vodní dílo je nepřijatelné.

„Rozhodli jsme se, že bude vytvořená komise, ve které budou zástupci Středočeského kraje, Prahy, horní a dolní Berounky, Povodí Vltavy a Povodí Labe a měst, které jsou nejvíce postižené povodněmi na dolním toku Berounky," uvedl Miloš Petera. Záměr nechá projednat na výboru pro životní prostředí.

Vytvoření poldrů či rozlin

Středočeský kraj také zatím řeší problém i vlastní cestou, jak zabránit povodním. Zaměřil se podle náměstka Marka Semeráda na dvě místa, a to na Výrovku u Peček a dolní Berounku,
 u které bude mít závěry
v září. Peníze na vytvoření poldrů či rozlin chtějí získat ze Státního fondu pro životní prostředí.

Tím, že se zainteresované obce rozhodly, že stavbu nepodpoří, hráz nevznikne. „Lze pak uvažovat o výstavbě některé varianty opatření liniového charakteru, 
u kterých však předešlé studie prokázaly, že jejich ochranný efekt by byl zanedbatelný až téměř nulový. Pak je třeba dát odpověď na velmi relevantní otázku, zda se vyplatí investovat do některé z nich," uvedl mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Hugo Roldán.

Zveřejnění studie má také další negativa, na které upozornil předseda petičního výboru a starosta obce Skryje Stanislav Kužel. „To, že studie vznikla, není špatné. Ale jejím zveřejněním se znehodnocuje majetek i investice v okolí. Například některé chaty jsou nyní neprodejné," poukázal Kužel.

Problém s komunikací

Samotní starostové pak měli problém s už zmíněnou komunikací a tím, že je k jednání nikdo nepřizval.

„O samotné studii černošické zastupitelstvo ani rada nejednaly. Pouze jsme předtím, v lednu, přijali stanovisko, že souhlasíme se záměrem studii zpracovat a že retenční nádrž považujeme za jednu z posuzovaných alternativ. Za nás platí, že zvýšenou ochranu proti povodním bychom jistě uvítali, protože povodně nám působí velké komplikace," řekl starosta Černošic Filip Kořínek, podle kterého by měl být aktivní hlavně kraj.

O vodním díle u Roztok se uvažuje už od roku 1913, ale nešlo jenom o jeho retenční funkci. Podle ředitele středočeské Agentury ochrany přírody Jaroslava Obermajera je ekonomicky stavba hráze výhodná, ale Povodí při vypracování studie opomnělo environmentální aspekty. „Doporučujeme, aby studia uvedla, že takováto hráz je z jiných důvodů než protipovodňového opatření nepřijatelná," dodal.

Čtěte také: Přehrazení Berounky: svahy jsou nestabilní, hrozí zborcení