Právě před nimi v úterý varovala Petra Effenbergerová z centrály středočeských záchranářů. „Bohužel ne každý je reinkarnací Františka Smotlachy," připomněla s odkazem na legendárního českého mykologa, propagátora houbaření a autora řady příruček.

Varující zvracení

Rok co rok středočeští záchranáři opravdu zaznamenávají výjezdy k otravám houbami. „Počet těchto zásahů není vysoký; řádově jde o jednotky případů – ale to proto, že většina těch, kteří mají problémy po požití hub, vyhledá lékařskou pomoc dřív, než se dostane do život ohrožujícího stavu a musí si zavolat sanitku," naznačila Effenbergerová, že statistky plně neodrážejí, o jak závažný problém v případě otrav houbami jde.

Hovořit o typických příznacích otravy není podle ní jednoduché – vždy záleží na druhu a množství požitých hub, ale také na celkovém zdravotním stavu pacienta. Otrava se může projevovat zvracením, křečemi, dušností a třesem. „Začne klesat krevní tlak a hrozí selhání základních životních funkcí," poznamenala Effenbergerová.

Nejzákeřnější jsou podle jejích slov případy, kdy se příznaky otravy začnou objevovat až za další dobu; i několik hodin po požití. To už jed napadá játra a ledviny – a dochází také k rozvratu metabolismu. Zkušenost záchranářů napovídá: ve chvíli, kdy se objeví úporné průjmy, bolesti hlavy, sucho v ústech, zástava močení a někdy i zežloutnutí kůže, bývá už opravdu zle.

Zákeřné zlepšení

Právě jednou z hub, jež přináší problémy až se značným odstupem – v průměru 10 hodin po požití – je muchomůrka zelená; bývá označována za naši nejjedovatější houbu. Muchomůrka, kterou si méně zkušení houbaři mohou splést se žampiónem nebo ji zaměnit za holubinku a případně i za bedlu, je způsobilá přivodit těžká následky – a nezřídka končí otrava i smrtí.

Jed totiž vede k selhání jater, někdy i v kombinaci se selháním ledvin. Pokud dojde k takovému souběhu, znamená to zpravidla konec. I v případě nerozpoznané otravy bývá výsledkem smrt; selhání jater podlehne pacient asi za týden po požití.

Jed muchomůrky se nejen projeví se zpožděním, ale navíc se příznaky intoxikace vyvíjejí zákeřně: po dvou dnech, kdy pacient trpí urputnými průjmy a zvracením, přichází zdánlivé „zlepšení"; ve skutečnosti ale toxin nadále poškozuje jaterní buňky. Nasadit správnou léčbu je tudíž nezbytné co nejdřív.

Nepravá otrava

Vážné zdravotní komplikace ale nemusí vyvolávat jen požití jedovatých hub. K maléru postačí, pokud lidé nechají houby zapařit – třeba v igelitovém pytlíku hned při sbírání, případně následně v rozpáleném autě.

Pak nastává takzvaná nepravá otrava – tu však mohou provázet velmi podobné příznaky jako otravu skutečnými mykotoxiny. Objevují se nechutenství, zvracení, bolesti břicha a průjem.

Lékařům je dobré přinést vzorek jídlaV případě podezření na otravu houbami je nutné vyvolat zvracení, pokusit se zintenzivnit vyprazdňování střev podáním projímadel a užít větší dávku živočišného uhlí. To na sebe dokáže navázat škodlivé látky – a je tedy naděje, že zmírní jejich vstřebávání do těla. Důležité je také hodně pít kvůli proplachování ledvin a vyplavování toxických látek z organismu (současně jde o obranu před dehydratací při častém zvracení a průjmu, které mohou otravu provázet).

Zdravotníci radí pít vodu nebo čaj; naopak varují před podáváním mléka nebo alkoholu. To, že by měly pomoci, je prý mýtus – a jejich konzumace jen zbytečně ještě více zatíží trávicí trakt. Důležité je také zajistit odbornou pomoc: buď zavolat na tísňovou linku 155, nebo se snažit postiženého co nejrychleji dopravit do nemocnice. Je také třeba zajistit vzorky hub nebo jídla z nich. Pokud již nic z toho není k dispozici, ke zjištění druhu toxinu postačí i vzorek zvratků nebo stolice.