Brzký přílet havranů symbolizuje tuhou zimu. Ptáci však neumí předpovídat počasí. Jak je možné, že vzniklo toto spojení? „Havrani reagují na měnící se podmínky v místě jejich výskytu. Napadne-li vysoká sněhová pokrývka, nemohou najít potravu a vydávají se na cestu na jih," vysvětluje Gabriela Dobruská z České společnosti ornitologické.

Havrani přilétají do České republiky ze severovýchodního směru, hlavně z oblastí Polska, Běloruska a Ruska. Datum jejich příletu se 
v jednotlivých letech opravdu liší. „Od toho průměrného se odlišilo například v roce 2010, kdy havrani přilétli přibližně o 10 dní dříve," vzpomíná Dobruská. Ve stejném roce byla sice i neobvykle tuhá zima, ornitologové ovšem souvislost s časným příletem havranů nevidí.

Několikatisícové hejno ptáků

Na rozdíl od severních zemí se u nás s havrany můžeme setkat po celý rok. Havrani hnízdící u nás se před zimou přesouvají na jihozápad, do Francie. Krátce po jejich odletu se začnou objevovat početná hejna ptáků ze severu, kteří ustupují před nepříznivými podmínkami.

Během dne se potulují krajinou a hledají potravu. Večer se setkávají na shromaždištích, aby za soumraku společně přelétli na nocoviště. Sledovat několikatisícové hejno ptáků, které se za ranního rozbřesku rozlétá do kraje, je nevšedním zážitkem.

Při pohledu na prosincové teploty za posledních 10 let, kdy 8 z 10 bylo nadprůměrných, se však nabízí otázka: Budeme jednoho dne na havrany čekat marně? Zůstanou u nás v budoucnu pouze naši ptáci a desetitisícová zimní hejna havranů nepřiletí? Zřejmě i toho se můžeme dočkat, neboť ptáci, havrany nevyjímaje, již na probíhající oteplování reagují a postupně posunují své areály rozšíření k severu.