Předchozí
1 z 2
Další

Na rozhovor pro Deník do kavárny Lapeco v centru města si odskočil těsně před porodem a bedlivě celou dobu sledoval telefon, jestli nezavolá manželka, že už to na ní přišlo.

„Jsem ve střehu, můžeme rodit každou chvíli,“ říká hned na úvod Tomáš Hudeček, kterému se v Ostravě narodil před dvěma lety i první kluk. Rozhovor s mužem, který se ještě nedávno pohyboval v horních patrech politiky a primátorem našeho hlavního města byl v letech 2013 až 2014, se ale nakonec stihl bez rychlého odjezdu na porodní sál…

Jste původem z Olomouce, kde jste žil až do vystudování vysoké školy. Pak jste přesídlil do Prahy, kde jste přešel od učitelství do politiky a nakonec jste stál v čele pražského magistrátu. Co najednou děláte v Ostravě?
Za vším hledejte ženu. (smích) Kvůli jedné jsem kdysi odešel do Prahy, kvůli té současné jsem teď v Ostravě. Politika mě předtím zdržela od rodinného života, tam normální slečnu pro život najít nejde. Tak jsem rád, že jsem svou ženu našel jinde – seznámili jsme se díky stepu, který jsem se chtěl naučit, protože jsem vždy rád tancoval. A protože ona je Ostravačka a měla tady zázemí, tak tady bydlíme už od konce roku 2015.

Vy jste ale ještě stále i dosluhujícím zastupitelem v Praze.
Ano, kvůli pracovním povinnostem v zastupitelstvu, ale i na Českém vysokém učení technickém, proto stále pendluju mezi Ostravou a Prahou. Část týdne jsem tam, část tady, ale čím dál více se ten čas přelívá ve prospěch Ostravy, kde učím rozvoj a správu měst na Vysoké škole báňské.

Jak se zpětně díváte na období, když jste byl pražským primátorem?
Musím přiznat, že to nebylo nijak krásné období. Víc jsem totiž udělal, když jsem byl předtím prvním náměstkem primátora. Proto všem, včetně svých studentů, říkám: Pokud chcete něco prosadit a udělat, buďte dvojka. Ta má víc možností. Jednička se musí jen usmívat a chodit po chlebíčkách, kdežto dvojka skutečně řeší důležité věci.

Letos jste už nekandidoval nikam – nechybí vám to?
Ne. Být v politické straně je v Česku vnímáno, jako že jste zločinec. Máte nálepku na čele. Takže pro mě je velmi nereálná představa, že poté, co mě Kalousek vyloučil z TOP 09, ještě vstoupím do nějaké strany či hnutí.

Už jste zmínil, že jste se do Ostravy přistěhoval kvůli manželce, která odsud pochází. Jak se vám žije v moravskoslezské metropoli? Díváte se na ni optikou bývalého primátora s tím, že někde je třeba nutné opravit cestu, jinde přidat strážníky apod.?
To je dobrá otázka, ale pro mě strašně široká, tak ji zkusím rozdělit. Takže nejprve musím říct, že se mi tady žije dobře, protože poté, co jsem v Praze poznal opravdové gaunery, tak mi vlastně vůbec nevadí zdejší romská populace. Ta je proti těm pražským gaunerům úplně neškodná. A vím, o čem mluvím, protože nyní bydlíme ve Vítkovicích.

A ten další pohled na Ostravu?
Ostrava je poddimenzovaná počtem obyvatel, takže dopravní infrastruktura a provoz na ní je tady mnohem lepší než v Praze. Tady se opravdu stále dá jezdit auty, ale samozřejmě velmi dobře i hromadnou dopravou nebo na kole. Pak velmi dobře vnímám rozvíjející se centrum Ostravy, kam bych se chtěl co nejdříve přestěhovat. I když je prozatím nedostavěné. Jsou tady proluky, nedostavěné náměstí. Zašel jsem už kvůli tomu i na radnici za současným primátorem Macurou. Řekl jsem mu, že tomu trochu rozumím, dělám tady na VŠB, umím sehnat peníze na výzkumné projekty, tak bych rád pomohl. Slovo dalo slovo a už jsem podal návrh na grant, týkající se však prozatím „jen“ revitalizace ostravských sídlišť.

Profesně se zabýváte rozvojem měst, už jste kvůli tomu zašel i na ostravský magistrát, takže byste se tomu chtěl v Ostravě více věnovat?
Praha už má svůj prudký rozvoj nyní na nějaký čas za sebou, Brno víceméně také, ale v Ostravě se toho dá dělat ještě hodně, ta je v tomto ohledu někde na půl cesty. Takže ano, ten další rozvoj tohoto města mě zajímá. Ostrava je totiž specifická tím, že jde o souměstí velkých obvodů – Jihu, Poruby a centra. A uprostřed je zatím díra v lokalitě kolem Nové vsi na Vodárně. Ostrava je v tomto výjimečná. Může se rozvíjet takzvaně dovnitř. Je tu potenciál pro nové byty, kanceláře či obchody, rozvoj doslova uprostřed Ostravy.

Moderní byty, obchody a kanceláře vznikají na Karolině…
Každé velké město v zahraničí má progresivní moderní čtvrť s výškovými budovami, to tady podle mě nejen chybí, ale hlavně může vzniknout. To by mohlo být uprostřed toho souměstí – takové věci by tady mohly vzniknout a nezničilo by se historické centrum Ostravy. Tohle mi přijde, že je pro Ostravu možnost dalšího rozvoje, že stále může být městem nových začátků. Je k tomu však třeba hodně energie a úsilí, to je jasné.

Co se vám na současné Ostravě nejvíc líbí a co vám tady nejvíce vadí?
Já jsem žil dvaadvacet let v Olomouci a šestnáct let v Praze a teď jsem ve městě, které je tak nějak mezi. Ostrava má kousek od všeho, je různorodá a zajímavá. Jsou tady zanedbaná sídliště, ale i pěkná místa jako třeba náměstí Svatopluka Čecha v Přívoze nebo Komenského sady, samotné centrum města, revitalizované kolonie ve Vítkovicích a v Hrabůvce. Mně se tady líbí, jak už jsem řekl, že se tady dá něco dalšího dělat a rozvíjet, že to není sterilní hotové město.

A ty negativní stránky?
Tím, že je Ostrava rozkročena mezi sociálně slabší komunitu občanů i mezi velmi bohaté lidi, tak tady je několik věcí, které stojí za zmínku a jinde je neuvidíte. Jezdí tady třeba mnohem více aut prestižních značek, které však mají deset a více let a jsou až podivně vyšňořena. Jakoby si tady více lidí než v Praze raději kupovalo starou audinu, než novou fabii. Jako by se styděli mít nové české auto a chtějí si zvýšit prestiž německou ojetinou. Ale hlavně mi vadí, že jsou tady úřady i prodavači v obchodech zvyklí, že často jednají s velice roztodivnou skupinou lidí, což se negativně projevuje i ve směru k těm slušným.

Bývalý pražský primátor Tomáš Hudeček.Zdroj: DENÍK/Dimír Šťastný

Jak to myslíte?
To už jsem jednou někde zmínil a sklidil za to kritiku, ale řeknu to znovu. V Ostravě třeba dávají hypermarkety pokyn prodavačkám, aby se zákazníkům u pokladen podívali do vozíku, jestli tam něco nemají. Oni se teda zvednou a nahlížejí. Tohle mi přijde ponižující pro prodavačku i pro nakupujícího, kterému se dívá do košíku, jako by byl nějaký zločinec. Tohle jsem v Praze nikdy nezažil. Lidé to tady asi vnímají jako samozřejmost, ale na západě by to bylo nemyslitelné. Tak ať tam dají třeba kamery. Odtažitý přístup zažijte i na poště, nepouští se tady na přechodech, takových věcí je víc. Už začínám uvažovat i o tom, že bychom tady se ženou zavedli ve spolupráci s Ladislavem Špačkem nějaké kurzy etikety. Ale ať to zas nevyzní úplně špatně, tak úplně strašné to tady ani v tomto ohledu není. I Ostrava je dnes v pohledu na chování lidí mnohem blíž Londýnu, než Moskvě.

Na závěr jsem se chtěl zeptat, jestli si dokážete představit, že budete žít v Ostravě třeba dalších dvacet let?
Určitě si to dokážu představit. Když si tu najdu nějakou aktivitu, která by mě bavila, tak je to tady fajn. Uvidím, jak tady zapadnu, ale mám práci na univerzitě, chci dělat něco pro město, v Beskydech máme chalupu, takže se tu s rodinou cítím dobře. Maximálně bych si dal ještě nějakou stáž na univerzitě v zahraničí, ale to se uvidí.

Bavíme se spolu ve vrcholícím předvolebním období, tak se ještě musím zeptat – chtěl byste být někdy komunálním politikem v Ostravě?
To si v tuto chvíli nedokážu představit. Město jsem sice kdysi napravovat chtěl, ale třeba chtít být primátorem mne ani nenapadlo. To se tak tenkrát po povodni v Praze tak nějak stalo. Takže se tomu vlastně ani teď nezavírám, ale určitě o to neusiluju.

Vizitka Tomáše Hudečka

Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor Učitelství pro střední školy – matematika a geografie. Pak získal doktorát v oboru Sociální geografie a regionální rozvoj na Karlově univerzitě v Praze.

Nyní působí jako vedoucí oddělení veřejné správy a regionálních studií na Českém vysokém učení technickém v Praze a také přednáší na Katedře městského inženýrství Fakulty stavební VŠB v Ostravě.

Se ženou Marií žijí v Ostravě a mají syny Tomáše a Eduarda.

Mezi jeho zájmy patří rodina, vážná hudba, věda a technika či lyžování. V poslední době se ho navíc zaměstnává ve volném čase i práce na vlastní knize o vzniku, podstatě vývoje a správném fungování měst.