Ptáky, kteří byli v rámci veterinárních opatření k zamezení šíření nákazy utraceni a jejich těla odvezena k bezpečné likvidaci, stát jejich majitelům proplatí, pokud o to projeví zájem. Žádost o náhradu je třeba doručit na ministerstvo zemědělství nejpozději do osmi týdnů od utracení nebo poražení zvířat, aby nárok nezanikl. Vyřízeno bylo prozatím finanční vypořádání kolem aviární influenzy, jak se ptačí chřipka nazývá odborně, týkající se dvou loňských ohnisek v malochovech na Kolínsku. Na ně upozornili sami chovatelé nahlášením nadměrného úhynu.

Z upřesnění Petra Vorlíčka ze Státní veterinární správy plyne, že šlo o případy z 10. února v Masojedech, kde bylo podle evidence veterinářů zlikvidováno 45 kusů drůbeže, a pak ze 7. března v Přišimasech se 184 kusy. Převahu měly slepice, ale nejednalo se jen o ně. Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý Deníku sdělil, že celkem bylo v souvislosti s těmito dvěma ohnisky koncem minulé zimy utraceno 179 nosnic, 12 kachen, 11 hus – a také čtyři krůty a dvě křepelky. „Celková výše vyplacené náhrady nákladů a ztrát, spojených s plněním nařízených mimořádných veterinárních opatření, postiženým chovatelům činila 65 929 Kč,“ vyčíslil Bílý konkrétní částku.

Loni se pak ještě v prosinci objevila tři ohniska v drobnochovech v Hrusicích na Praze-východ (jednalo se celkem o 191 kusů drůbeže) a jedno v osadě Nebřenice (45) ve stejném okrese. Letos zatím na ptačí chřipku doplatilo maličké hejno šesti slepic z osady Týnec na Mladoboleslavsku – a především byl utracen celý velkochov v příbramském okrese; tam šlo v Sedlčanech o tisícovku krůt a 12 tisíc brojlerů.

Pro drobné chovatele existuje ceník

V případě komerčních velkochovů se náhrady vypočítávají komplikovaněji. Tak, aby odrážely ceny v místě a čase obvyklé, což mimo jiné ovlivňuje i stáří drůbeže. Jde o náhradu za zabité kusy (případně i jejich produkty) a jejich likvidaci, ale dále i za nařízenou očistu hospodářství a jeho vybavení včetně dezinfekce prostor. Mohou být uhrazeny rovněž případné prokázané náklady na dodržování opatření v ochranných pásmech či dalších nařízení. Proplácet ze státního rozpočtu je však možné třeba i zlikvidovaná kontaminovaná krmiva nebo zařízení, jež nemůže být dezinfikováno – ale například i doložené prokazatelné ztráty způsobené výpadkem produkce v souvislosti s nařízenými mimořádnými veterinárními opatřeními. Mimo jiné se při výpočtech uplatňují účetní a zootechnická evidence, data z ústřední evidence a údaje z Tržního informačního systému vedeného Státním zemědělským a intervenčním fondem či data Českého statistického úřadu.

U domácích chovů je vyčíslení snazší: postupuje se podle průměrných cen, které jsou přímo součástí sčítacího listu pro drobnochovy ověřovaného veterinární správou. Například za slepici se běžně platí 120 Kč; pokud jde o mladé kuřice, náhrada se snižuje, naopak pro chovný kus je cena stanovena na 250 Kč a kohout je ještě o 80 Kč dražší. Za kachny lze získat 300 Kč, ale i pětistovku v případě chovného kusu, u hus jsou ceny 600 a 1200 Kč, za krůty lze získat 700 i 1100 Kč – a třeba chovný pštros by vyšel na 14 tisíc.

Tyto ceny ale nemusejí být neměnné. „Chovatel má samozřejmě právo ve své žádosti uvést požadavek na výši náhrady podle svého uvážení s tím, že ji podloží seriózním dokladem (nákupní fakturou, v případě vzácnějších plemen třeba i vyjádřením příslušného chovatelského svazu, v některých případech může zvolit i znalecký posudek),“ připomněl Bílý. „Potvrzení prodávajícího je také možné – ale ministerstvo si samozřejmě vždy bude ověřovat, že prodávající skutečně za takové ceny prodával, a tyto ceny nevybočovaly z ‚obvyklé ceny‘, abychom mohli před kontrolními orgány doložit, že jsme dodrželi ustanovení veterinárního zákona,“ upozornil mluvčí.

Náhrady lze krátit i nevyplatit

Jestliže aktuálně platí po celé republice veterinární opatření (ta mimo jiné již měsíc nařizují držet drůbež pod střechou a pokud to není možné, je nutné zabránit kontaktu s volně žijícími ptáky například zasíťováním výběhu), je dobré vědět, že v případě prokázaného porušení platných pravidel se vyplácené náhrady snižují – a veterinární zákon stanoví i podmínky, za kterých nebudou vyplaceny vůbec. O deset procent se náhrada snižuje, pokud chovatel nesplnil povinnosti týkající se označování a evidence zvířat nebo zanedbal provedení stanovených vyšetření, zdravotních zkoušek a povinných preventivních úkonů. Jestliže například nesplní povinnost uvědomit krajskou veterinární správu o podezření z výskytu nebezpečné nákazy nebo schválený program ozdravování zvířat, náhrada mu nenáleží vůbec. Konkrétní situaci ministerstvo prověřuje v součinnosti s veterinární správou.

Určení výše náhrad pro drobnochovatele
- Kur domácí – nosnice: 120 Kč / 2,50 Kč za vejce
- Kur domácí – kuřice 6–20 týdnů: 100 Kč
- Kur domácí – kuřice do 6 týdnů: 50 Kč
- Kur domácí – výkrm: 50 Kč
- Kur domácí – kohouti na chov: 320 Kč
- Kur domácí – slepice na chov: 250 Kč / 10 Kč za vejce
- Kur domácí – odchov pro chov: 170 Kč
- Kachny – odchov pro chov + výkrm: 300 Kč
- Kachny na chov: 500 Kč / 20 Kč za vejce
- Husy – odchov pro chov + výkrm: 600 Kč
- Husy na chov: 1200 Kč / 50 Kč za vejce
- Krůty – odchov pro chov + výkrm: 700 Kč
- Krůty na chov: 1100 Kč / 50 Kč za vejce
- Perličky: 350 Kč / 10 Kč za vejce
- Bažanti: 250 Kč / 10 Kč za vejce
- Pštrosi – chovné kusy; 14 měsíců a výše: 14 000 Kč / 400 Kč za vejce
- Pštrosi – na výkrm; 6 měsíců a výše: 8000 Kč
- Pštrosi – na výkrm; do 6 měsíců: 4000 Kč
- Holubi – odchov + výkrm: 200 Kč
- Holubi označení kroužkem: 300 / 10 Kč za vejce
- Dravci, exoti: individuálně

Zdroj: ministerstvo zemědělství ČR, sčítací list drůbeže a jiných ptáků