Dobrovolní hasiči z Kanína mají za maskota klokana

A jak k němu přišel? „Ve 20. letech minulého století vlastnil hrabě Hohenlohe sídlící
v nedalekých Poděbradech na svých pozemcích několik klokanů. V jednu dobu mu jich pár uteklo. Místní myslivci byli v těch dnech na čekané 
a údajně si je popletli s většími zajíci a některé zastřelili. Tak se nám tento jako vycpaný dostal do sboru a od té 
doby je to náš talisman," 
vypráví Zdeněk Kouba.

Existence Sboru dobrovolných hasičů Kanín na Nymbursku se nese od roku 1887, kdy jej založili místní sedláci. Ti se obávali požárů a zničení svých statků a dalšího majetku. Proto o dva roky později koupili ruční stříkačku, 
a když jeli k požáru, zapřáhli do ní své koně. Stříkačka funguje bez přestávky dodnes, stejně jako kanínský sbor. Ten v současné době čítá
38 členů, z toho 25 plně činných a 13 vysloužilých. Mezi 
ty aktivní se řadí i 4 ženy.

Pravidelně se místní tým účastní i okresních soutěží
v požárním sportu, zejména Polabské ligy. Na čelních příčkách se však umísťují spíše výjimečně. „Na chodbě máme pár pohárů vystavených, ale spíše se momentálně umísťujme na spodních příčkách," přiznal starosta hasičů. Vysvětluje si to tím, že zdejší soutěžní družstvo je tvořené borci z několika obcí v okolí včetně Kanína, a proto mají horší podmínky pro to se sejít a pořádně potrénovat. „A taky občas zradí technika," doplnil Kouba.

Jednoduchou matematikou se dá zjistit, že hasiči v Kaníně oslaví příští rok už 130 let trvání sboru a řadí se tak k těm nejstarším v regionu. „Určitě bychom chtěli přichystat nějakou větší oslavu. Letos se musíme sejít a kromě jiného na to také zajistit peníze," ví zkušený starosta.

Kanínští hasiči disponují už zmíněnou historickou čtyřkolovou stříkačkou. „Je o ní velký zájem po okolí, půjčují si ji na soutěže. Dodnes je akceschopná," říká náměstek starosty sboru Vratislav Kostka.

Dalším už historickým kouskem je nákladní vůz Tatra 805 z roku 1958. Do výbavy se počítají i dvě ruční přenosné stříkačky. Na zásahy však využívají přece jen modernější vůz. „Pořídili jsme si Peugeota Boxera, za nějž zapojujeme přívěs. 
S tím jezdíme jak na zásahy, tak na soutěže," vysvětluje Kostka.

Se zásahy v Kaníně a okolí většinou bezprostředně souvisí přítomnost řeky Cidliny. Ta má v těchto místech úzké koryto. „Více či méně se z koryta dostává v poslední době téměř každý rok. Při povodních v roce 2013 jsme tu byli 
v pohotovosti ve dne v noci, pomáhali nám i sbory z dalších míst," říká hasič Pavel Bureš.

Kromě vodního živlu samozřejmě musí krotit také oheň. Loni k tomu dostali příležitost při největším požáru 
v regionu, u hořícího stohu na Hradčanech. „Hašení se zúčastnilo 48 jednotek, požár trval od pátečního podvečera až do pondělního večera. My jsme byli povoláni až v pondělí, odpoledne jsme se vrátili, ale večer jsme se na místo vraceli a přes noc jsme dohašovali jednotlivá ohniska požáru," popisuje účast kanínských hasičů Bureš.

V dobách dřívějších pořádali místní hasiči také řadu kulturních akcí. Pouťovou 
a posvícenskou zábavu, plesy a podobně. „Ty časy jsou bohužel pryč, nyní nemáme sál, kde takovéto akce pořádat. Ten bývalý přešel do soukromých rukou a my se do něj nedostaneme," krčí rameny starosta sboru Zdeněk Kouba. 
V současné době tak pomáhají obecnímu úřadu ze sousedních Opolan s organizací pálení čarodějnic, Pohádkového lesa pro děti a Dětského dne.