Největší podíl školáků s odkladem má okres Rakovník, který s 20 procenty převyšuje i republikový průměr 16 procent. Nad tímto průměrem jsou ještě okresy Příbram (19 procent) a Mělník (17 procent). Celostátní průměr pak kopírují okresy Kolín a Kutná Hora.

V ostatních místech kraje i v metropoli je pak podíl prvňáčků s odkladem nižší, především v Praze (12 procent) a v okresech Praha-západ a Beroun (13 procent).

Čtyři pětiny pedagogicko-psychologických poraden vydávají doporučení odložit nástup do školy kvůli celkové nezralosti dítěte. Logopedické vady se vyskytují v polovině případů, kdy poradny doporučí odklad. Dalšími častými důvody pro pozdější nástup do školy jsou potíže se soustředěním nebo s nácvikem pohybů při psaní či kreslení, takzvanou grafomotorikou. Tyto důvody uvedly asi dvě pětiny poraden. Pětina případů se týká sociální nezralosti nebo nedostatečných pracovních návyků.

O tom, zda je pro dítě vhodný odklad nástupu školní docházky, rozhodují lékaři a pracovníci pedagogicko-psychologických poraden.

Na odklad je potřeba mít dvě razítka. „Jedno poskytuje dětský lékař a druhé poradna nebo školské poradenské zařízení, případně klinický psycholog,“ vysvětlila ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 3 a 9 Monika Podrábská Skotnická.

Dvě razítka pro odklad už získal třeba Kryštof Martinovský z Bílichova na Kladensku. Ačkoli na začátku června oslavil šesté narozeniny, školní aktovku ještě rok potřebovat nebude.

„S tím, že syn dostane odklad školní docházky, jsme počítali už proto, že je narozen v létě. Také jeho mluva není úplně dokonalá, takže bude už třetím rokem navštěvovat logopedickou poradnu,“ uvedla jeho matka Daniela. Kvůli zhodnocení vyzrálosti dítěte musela se synem navštívit Pedagogicko-psycho-logickou poradnu ve Slaném, k odkladu se vyjadřovali také kladenská logopedická poradna a pediatr.

Střední Čechy a Praha patří většinou k nadprůměru, co se týká počtu prvňáků na tisíc obyvatel. Zatímco v celém Česku jich je průměrně 12,5, středočeské okresy a Praha jich mají od 12,7 (Příbram a Nymburk) až po 18,2 (Praha-východ). Jedinou výjimkou je okres Kutná Hora s podprůměrnými 11,7 prvňáka na tisíc obyvatel.

Co u vás rozhodne komunální volby? Zapojte se do velké ankety Deníku ZDE.

Poměrně vysoký počet nových školáků potvrzuje i zkušenost z Králova Dvora na Berounsku. V místních školách bylo letos vůbec poprvé otevřeno šest prvních tříd, čtyři v Základní škole Jungmannova a dvě v Základní škole Počaply.

„Větší počet tříd tady nepamatuji. Podařilo se nám personálně obsadit všechny pozice, ať už jde o asistenty pedagoga, nebo učitele,“ uvedl ředitel obou zařízení Evžen Krob, který na hlavní králodvorské základní škole působí už od roku 1993, od roku 2000 jako ředitel. V loňském roce navíc převzal i řízení Základní školy v Počaplech.

Od devadesátých let se počet dětí na Jungmannce zdvojnásobil a na druhé škole jich přibyla zhruba pětina. „Svého času si na škole pamatuji 314 žáků a do následujícího školního roku vstupujeme s 630 žáky. V Počaplech počet žáků vzrostl na 240 žáků z původních 200,“ upřesnil Krob.

K historicky nejvyššímu počtu prvních tříd zřejmě přispěla skutečnost, že letos jde do školy výrazně více dětí s odkladem než obvykle. „Odkladů bylo z loňska poměrně dost, v součtu celého Králova Dvora to dělá zhruba jednu a půl třídy. Říkal jsem si, že by to mohlo souviset i s covidem, kdy se rodiče báli distanční výuky a chtěli se jí vyhnout. Na druhou stranu si jsem v této souvislosti jistý, že poradny podobné věci diagnostikují velmi zodpovědně. Mezi hlavní důvody stále patří nevyzrálost dítěte a logopedické problémy,“ poznamenal Krob.