„Dnešním dnem byla podepsána dohoda, jíž jsme se rozhodli uzavřít všechny spory,“ shrnul posun v rozvleklé a emoce bouřící kauze. Stanovisko radnice Deník v pondělí nezískal. Od starosty Antonína Merty slyšel jen tři slova: „Ne; dneska vůbec…“

Spory jako na houpačce


Majetkové spory mezi premonstráty a radnicí postupně zaměstnávaly soudy všech úrovní. Obě strany zastávaly názor, že v oblasti „pod Medníkem“, mezi Vltavou a Sázavou, mají právě ony nárok na vlastnictví pozemků i dalšího nemovitého majetku.

Obě předkládaly dokumenty staré sedm i osm desítek let, jimiž své nároky dokládaly – a soudy rozhodovaly jako na houpačce: jednou měli navrch premonstráti (kteří následně skutečně část majetku převzali jak od radnice, tak od pozemkového úřadu), pak se zase paragrafy přikláněly na stranu radnice.

Centrum má získat obec

Aktuální dohoda mezi kanonií a radnici má stanovit záhladní rozdělení: obec získá majetek ve středu Hradištka – zámeček, komunikace a zeleň, přičemž se premonstráti ještě zavázali k prodeji jednoho z klíčových pozemků – a církevnímu řádu mají připadnout stavební pozemky a orná půda v okrajové části.

Na otázku Deníku, zda jde o oblast, jež byla jedním z předmětů dřívějších svárů (o 5,5 hektaru pozemků směrem k Rajchardovu), Valeš přikývl. Polohu pozemku ještě upřesnil: „Když se jede od Štěchovic, jedná se o pole po pravé straně; než odbočíte do centra.“

Dobře prodejné parcely 

V obci v blízkosti Prahy to představuje významné rozvojové území: po změně územního plánu se zde počítá s rodinnou zástavbou a s vybudováním sportoviště. Parcely by tam měly být dobře prodejné.
Součástí aktuálních dohod ukončujících letité nepřátelství by současně měly být domluvy týkající se budoucí součinnosti při dalších projektech. Patří k nim především vybudování kanalizace, údržba zeleně či zřízení kompostárny. V těchto případech se ovšem má dále jednat o vzájemné domluvě na krocích obou stran – není to tedy tak, že by zmiňované projekty již byly na spadnutí.



Nový objev dokumentů 


Klíčovým mezníkem, který otevřel dveře k vzájemným dohodám, se zřejmě stal objev sedmi desítek dokumentů, nalezených zhruba před půl rokem v archivu Fondu národní obnovy Československé republiky. Fond vzniklý na základě prezidentských dekretů Edvarda Beneše řešil poválečné nakládání se zkonfiskovaným majetkem.

Z jeho archiválií vysvítá, že premonstráti o majetek přišli až po únoru 1948, kdy se k moci dostali komunisté – a tedy v době, na kterou se už vztahují církevní restituce zasazující se o nápravu majetkových křivd. V minulosti obec argumentovala tím, že církevní řád přišel o majetek už před takzvaným „vítězným únorem“.

Důkazy se týkaly katastru 

I rozsudek Krajského soudu v Praze z roku 2016 zmiňoval, že premonstráti přišli o vlastnické právo nejpozději dnem 30. ledna 1948 (podle představitelů obce však k tomu došlo již v roce 1944, když radnice trvala na tom, že premonstráti nevrátili peníze za majetek zabraný nacisty).

Zmiňovaný verdikt krajského soudu se týkal sporu o 5,5 hektaru orné půdy – přičemž ještě loni v říjnu se na stránkách radničního zpravodaje ohrazovali místní zastupitelé proti tomu, že o rok dříve, na podzim roku 2016 „premonstráti vzali svoji prohranou žalobu zpět, aby rozsudek nenabyl právní moci“ – a na právní moc bylo třeba čekat až do loňského března. „Je zřejmé, že premonstráti nechtěli takový rozsudek pravomocný, jelikož se důkazy týkají celého katastru,“ vysvětlovali zastupitelé Hradištka svým občanům na stránkách místního zpravodaje.



Spolupráce i vysvětlení


Dokumenty z Fondu národní obnovy, které se nově objevily ve hře, by mohly rozpoutat novou vlnu nekonečných soudních třenic. Jednání o smíru tak byla obnovena – a úspěšně. Současnou dohodu by tak mělo být možné být vnímat nejen jako gesto dobré vůle, ale i jako základ budoucí spolupráce. Právní zástupce premonstrátů Valeš Deníku naznačil, že součástí přijatého smírného řešení je i společné vysvětlování toho, jak se věci vlastně mají. „V následujícím zpravodaji bude článek, který nebude přinášet jednostranný pohled,“ konstatoval.