Stejně jako v minulém školním roce navštěvuje školku v Želízech, zatím ale jen na dvě dopoledne týdně. Rád by byl mezi vrstevníky déle, na to ale potřebuje dalšího asistenta.

Loni provázela Kiliána do školky jeho maminka Renáta Trčková, ve druhém pololetí už se mu věnovala Kateřina Gregorová, vychovatelka místní družiny. „Školka ale získala peníze na asistenta jen na osm hodin týdně, to je málo. Chtěli bychom, aby Kilián mohl být mezi dětmi déle, protože mu to prospívá. A tak hledáme na dalších pár dní v týdnu druhého asistenta, kterého sami zaplatíme," říká Renáta Trčková.

Žádné zvláštní vzdělání Kiliánův asistent, muž nebo žena, mít nemusí. „Dokážu si představit, že půjde o člověka bez zkušeností s postiženými dětmi, stačí, aby měl otevřenou mysl a partnerský přístup, aby hledal způsoby, jak zprostředkovat Kilimu všechno, co prožívají ostatní děti," vysvětluje Renáta Trčková, že spolu s mužem Vladimírem Haladou hledají pro syna kamaráda, průvodce a asistenta v jedné osobě.

Chcete se stát prostředníkem mezi Kiliánem a ostatními dětmi ve školce? Volejte na číslo 732 760 796, pište na mailovou adresu: renata.trckova@gmail.com.

Dětská mozková obrna sice Kiliánovi nedovolí běhat ani povídat, mysl mu ale nezastřela. „Intelekt zasažen nebyl," říká maminka, podle které má její syn rád dětské knížky, muziku, stavebnice a jako každý chlapeček i veškeré technické záležitosti. Těší ho pohled na chlapy při práci. Ale když staví plot nebo nahazují zeď, musejí přitom každý svůj pohyb komentovat. Bez toho by to Kiliána nebavilo. A dokáže to dát jasně najevo. Stejně jako souhlas. Když chlapeček po otázce roztáhne obě ruce a zasměje se, už nemusí maminka ani překládat.

Pokud jde o pohyb, dokáže se kutálet a trochu plazit. Ze speciální sedačky nebo kočárku musí mít dobrý rozhled na svět kolem sebe. Se zájmem sleduje každého, kdo se kolem mihne. A má dost příležitostí. Jeho rodiče totiž v rámci občanského sdružení Do nitra pořádají v Osinalicích různé kurzy, workshopy a pobyty, řemeslné, umělecké, alternativní…

„V Osinalicích jsme už jedenáct let. Tenhle bývalý chmelový statek tu objevil můj muž při výpravách s dětmi z turisticko-vodáckého oddílu. Nějak dobu to ale ještě trvalo, než se stal naším domovem," říká Renata Trčková na zápraží domu, v jehož podkroví spí malá sestřička Kiliána, osmiměsíční Ethel.