Netvrdí to jen pár kverulantů. Ve Švermově vznikla petice, kdy se pod tyto stížnosti podepsaly už čtyři stovky lidí. Požadavek pasažérů je jednoznačný: ať se hejtmanství s magistrátem, tedy kraj a největší středočeské město, dohodnou se na spolupráci. Ve prospěch cestujících.

Město a kraj se přou, cestující pláčou

Vše souvisí s novými pravidly, která kraj zavádí pod označením SDO: standardy dopravní obslužnosti. Za autobusy, ale i vlaky, jež označí za nadstandard, požaduje po obcích a městech, aby připlácely; jinak dojde k seškrtání spojů (na standard). V některých případech však zavedení SDO znamená i úsporu: díky novým pravidlům obce zaplatí méně, než na veřejnou dopravu připlácely dosud. Ať už kvůli přepočtům, nebo prostě proto, že starosta řekne, že jeho občané si vystačí s menším počtem autobusů: některé spoje se škrtnou.

Právě Kladno se proti tomu postavilo. Přistoupit k SDO, které označuje za protizákonné a za nepřijatelný závazek pro město, primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) odmítá s tím, že meziměstskou dopravu má platit kraj; město se stará o MHD. Kladno podalo podněty ministerstvu vnitra a k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – podle kraje s těmito stížnostmi neuspělo – a chystá se i soud. Krajský radní pro oblast veřejné dopravy Petr Borecký (STAN) uvedl, že Kladno dostalo několik nabídek různých variant – a pokud nynější stav občanům nevyhovuje, má město možnost přistoupit k SDO a spoje přiobjednat. „A do Prahy se z Kladna dá jet i vlakem,“ nabízí krajský radní alternativu, jež však zabere více času. Ohradil se také proti tomu, že se město s krajem baví „přes právníky“; jeho představitelé s ním nejednají.

Náměstek primátora Kladna Robert Bezděk (ANO), který má na starosti veřejnou dopravu, se zlobí: cestující na Kladensku jsou jediní, komu Středočeský kraj od září omezil autobusovou dopravu. A že město zmocnilo k zastupování advokátní kancelář? „Nevidím žádný legitimní důvod, aby si pan radní diktoval, s kým bude jednat a s kým ne. Snažili jsme se od kraje získat alespoň základní data ohledně počtu přepravených osob a vytíženosti; bezvýsledně. Nekomunikuje tedy Středočeský kraj, avšak tvrdí opak,“ sdělil Deníku Bezděk. To, že Borecký posílá lidi na vlak, označil jako „vrchol všeho“. Oba by se přitom mohli snadno dohodnout: kanceláře mají na stejné chodbě krajského úřadu na pražském Smíchově. Borecký coby radní kraje, Bezděk tam pracuje jako předseda kontrolního výboru krajského zastupitelstva (náměstkem primátora je jako neuvolněný funkcionář; vedle svého zaměstnání).

Zatímco zástupci Kladna a kraje se dohadují prostřednictvím právníků nebo si posílají vzkazy přes média, cestující z Kladenska si stěžují, že v autobuse často stojí v uličce mezi sedačkami – pokud tedy mají ve špičce to štěstí a vůbec se do něj dostanou. Z pohledu kraje ale není problém: stížnosti lidé neposílají – a na hejtmanství nepřicházejí ani podněty od samospráv. Ani od řidičů, kteří o projetí zastávky a nenabrání cestujících kvůli přeplněnému vozidlu mohou informovat dispečink stiskem jediného tlačítka…

Sousedé dostali výjimku. Proč ne my?

Z 1144 středočeských obcí a měst se zavádění SDO týká 950. Zbývající dvě stovky – typicky jde o menší obce v okrajových částech kraje, kam zajíždí jedna autobusová linka se dvěma páry spojů denně – kraj k jednání ani nepřizval: zde o nadstandardu není řeč. Přesto se několik takovýchto obcí ozvalo: pokud to jde, za rozšíření dopravní obslužnosti by si připlatily. O tom se nyní vedou jednání.

Jsou také obce, jimž rozsah spojů, které kraj nabízí jako standard, postačuje. Proto jednat o SDO nechtějí: platit něco navíc nepotřebují. Celkově se ISDK, organizace Integrovaná doprava Středočeského kraje pověřená jednáním, zatím podle jejího ekonomického náměstka Andreje Hoffmana nedohodla s 35 starosty. Ředitel IDSK Zdeněk Šponar však uvedl, že mezi nimi je právě část těch, kteří jednat nechtějí z toho důvodu, že nic navíc objednávat nemíní. „Je to malá obec, která v sobotu ráno nebo v neděli večer autobus nepotřebuje,“ vysvětlil Šponar. Podle něj to však neznamená, že by všechny zmiňované obce SDO odmítaly. „Stačí jim to, co kraj nabízí z důvodu plnění zákona,“ uvedl Šponar. A Hoffman doplnil, že v případě 90 procent obcí se již podařilo dospět ke konsensu, který lze označit jako oboustranně výhodný.

Debaty se v minulosti odehrávaly kolem 75 obcí z Rakovnicka – poněkud nepřesně, ale již tradičně označovaných jako sdružení Odorak – které přispívat neodmítly, ale trvaly na tom, že poskytnuté peníze budou tak jako dříve nazývat dotací. Na to po počátečních rozpacích zástupci kraje přistoupili; 28. listopadu má dohodu schvalovat krajské zastupitelstvo. V případě Mladé Boleslavi, v minulosti zaujímající odmítavý postoj, se podle Hoffmanových podařilo dospět k dohodě týkající se rozsahu spojů i trasování – a nyní se čeká na její odsouhlasení volenými orgány. Zde jednání běžela již od srpna.

Kladno podle zástupců kraje zůstává jediným městem, které jednat o SDO nechce. Náměstek primátora Bezděk se však durdí: když s obcemi z Rakovnicka byla možná dohoda o „smlouvě šité na míru“, proč to nejde v případě největšího středočeského města? Reagoval tím na slova Boreckého pronesená na setkání s novináři: „Nejsme připraveni jednat o tom, že by město Kladno stálo mimo systém standardů. Bylo by to nefér vůči stovkám obcí, které v systému jsou už zapojeny.“ Krajský radní trvá na tom, že standardy platí jednotně v celém kraji – a pokud Kladnu dopravní obslužnost nedostačuje, má možnost doplatit si nadstandardní spoje. Na to reaguje Bezděk: znamená to, že krajský standard je přecpaný autobus?

Debaty o SDO jistě neutichnou. Krajský radní Borecký se netají tím, že v příštím roce obce čeká navýšení příspěvku.