Letos 8. října uplynulo 76 let ode dne, kdy zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich svým výnosem rozpustil Českou obec sokolskou a zabavil její majetek. Při tzv. „sokolské akci“ v noci ze 7. na 8. října 1941 gestapo zatklo, takřka naráz, všechny sokolské činovníky z ústředí, žup i větších jednot, kteří „ještě byli na svobodě“. Byli mučeni, věznění, deportováni do koncentračních táborů. Téměř 93 % vedoucích sokolských pracovníků se již na svá místa po skončení války nevrátilo.

Tento den – 8. říjen, který je tragicky zapsán v historii Sokola, si Česká obec sokolská každoročně připomíná jako Památný den sokolstva.

„Památný den sokolstva není věnován pouze obětem boje za znovunabytí svobody a samostatnost československého státu v době nacistické okupace a 2. světové války, ale všem sokolům, kteří své životy položili za tyto hodnoty – ať již v době první světové války nebo v odboji či na bojištích ve druhé světové válce i v boji proti komunistcké diktatuře," říká starostka České obce sokolské Hana Moučková.

„Odkaz těch, kteří za svobodu a prospěch své vlast byli připraveni obětovat hodnoty nejvyšší – své životy, je stále aktuální a připomínáme si ho i v současnosti, kdy se blíží 100. výročí vzniku samostatného československého státu," dodala.

Pietní akce a připomínky boje sokolů za svobodu a demokracii se konaly jak v sídle ČOS v Tyršově domě v Praze, tak i v řadě sokolských žup a sokolských jednot po celé republice.

„První kapitolu boje za národní samostatnost a samostatný stát sokolové napsali již v letech 1. světové války. Sokolové byli u zrodu československých legií a výrazně formovali jejich podobu. Se zbraní v ruce hájili nově vzniklý stát v letech 1918–1919. Za obnovení samostatnosti bojovali i v letech nacistické okupace, a to jak v zahraničním vojsku, tak v domácím odboji," říká vzdělavatel ČOS Zdeněk Mička. „Činnost Sokola byla v historii čtyřikrát násilně ukončena, ale vždy, jak jen to bylo možné, opět povstal a obnovil svoji činnost," uzavřel.