Na zámek Slavín, kde buddhistické centrum sídlí, se teď na pár dnů vrátil nabrat síly. A večer věnoval mělnickým politikům, aby je seznámil s tím, jak peníze od města v Nepálu pomáhají.

Jídlo a voda

Ctihodný Bhante Wimala navštěvoval nepálské vesnice, kam se před jeho příchodem ještě žádná pomoc nedostala. Lidem tam scházelo především jídlo a voda. A pak střecha nad hlavou.

„Všude je nedostatek vody, zasypané studně, zničené potrubí," vysvětlil buddhistický mnich u promítaných snímků z Nepálu. Tamní lidé prý čekali na některých místech na vodu i dlouhé tři dny.

Pomoc dostávají podle seznamů, které Bhante Wimala získává od místních samospráv. Každá rodina si odnáší barel vody, velký asi jako konev na mléko, třicetikilový pytel rýže, trochu čočky, olej…

Nepálcům sebralo zemětřesení veškeré zásoby. Buddhistický mnich vyprávěl, že u jejich domů je v přízemí prostor pro zvířata, nad nimi se skladuje jídlo a až v dalších poschodích bydlí lidé. Všechno jídlo tak skončilo pod sutinami domů.

Naslouchání steskům

Při pomoci přitom nejde jen o zahnání hladu a žízně nebo poskytnutí přístřešku na nocleh. „Potřebují také, aby s nimi někdo mluvil, naslouchal jejich steskům," vyprávěl Bhante Wimala.

Ten se snažil Nepálce zapojit do záchranářských prací, aby nemysleli jen na své strasti. Společně například uklízeli u studny, aby zase měli vodu, nebo stavěli přístřešek pro školku.

Na snímcích z Nepálu je spousta lidí oblečená v bílém. „To jsou ti, kterým někdo zemřel," řekl Bhante Wimala u snímků s hromadami trosek, mezi kterými stojí sem tam jako zázrakem nedotčený dům.

Každou chvíli se to ale mění. Buddhistický mnich sám zažil, že stavba spadla jen chvíli poté, co ji opustil.

Nezbytný odpočinek

Do Nepálu se záhy zase vrátí. Teď je ale nemocný a musí odpočívat. Za dva týdny tam spal pouhých osm hodin, když nebyla voda a jídlo, čtyři dny nejedl a za stejnou dobu vypil pouze pár deci vody.

Na otázku, jak dlouho odhaduje, že se bude Nepál z následků zemětřesení sbírat, vysvětlil Bhante Wimala v souladu s buddhistickým zaměřením k přítomnosti, že hlad a žízeň tam lidé mají právě teď.

A když se děti mělnických politiků ptaly, jestli by mohly nepálským vrstevníkům poslat nějaké hračky, vrtí hlavou: „To není dobrý nápad, doprava je příliš drahá a většina věcí se cestou ztratí."

Nepálská vláda prý s humanitární pomocí neumí správně zacházet, například pošle všechno pouze na jedno místo. Podle zakladatele tupadelského centra více než vláda pomáhá Nepálu v těžkých časech srílanská armáda.

Rychlá pomoc

Mělnických padesát tisíc korun celý Nepál nespasí, dokázaly ale pomoci rychle a tím nejpotřebnějším mnoha lidem. „Jsme rádi, že jsme mohli pomoci a prostřednictvím centra Samadhi vlastně měli svého člověka v Nepálu," poznamenal starosta města Ctirad Mikeš.

Další dárci mají příležitost přispět na transparentní humanitární účet Samadhi 1577606028/5500 s heslem Pro Nepál v poznámce. Všechny peníze půjdou okamžitě na přímou pomoc Nepálu.

A kdo přispět nemůže, neměl by se tím trápit. Sám Bhante Wimala se s návštěvníky úterního setkání loučil myšlenkou: „Každý kolem sebe máme lidi, kteří trpí, nemusíme kvůli pomoci jezdit nikam daleko."