„Dobré odpoledne, vážení občané, vítám vás na dnešním slavnostním odpoledni, kde budete seznámeni s novými poznatky o historii naší obce," zahájil setkání svými slovy starosta obce Tomáš Brázda. Ten popsal, co přítomné během odpoledne čeká a předal slovo těm nejmenším. Děti z místní mateřinky pak zarecitovaly několik básniček.

Nedlouho poté odhalila místostarostka obce Alena Hlaváčková společně s regionálním historikem a kronikářem Janem Psotou mladším pamětní desku slavných místních rodáků. „Na této pamětní desce můžeme spatřit čtyři osobnosti Břežan," uvedl krátce po odhalení Jan Psota.

Podle jeho slov byly původně známé jen dvě osobnosti, a to osobnost světového vynálezce hudebních nástrojů Václava Červeného a osobnost českého historika Bedřicha Mendla. Ten se v Břežanech narodil. „Při letošním zpracování historie obce jsme narazili ještě na další dvě osobnosti, které souvisely s historií obce," vysvětlil Jan Psota.

K historiku Mendlovi a vynálezci Červenému lze přiřadit Jana Boreckého a Jaroslava Boháče. Jan Borecký byl český krajan, který se narodil v Břežanech. Odcestoval však s první vlnou do Ameriky. Založil tam jedny z prvních českých novin 
s názvem Národní noviny a za oceánem žil až do smrti.

Jaroslav Boháč byl legionář. „Vám to jméno možná nic neřekne," myslel si Jan Psota a vysvětlil, že Jaroslav Boháč za 1. světové války na Sibiři vstoupil do českých legií a ke konci války se ještě s jedním legionářem rozhodl, že procestují Borneo. Tam zmapovali sto neznámých druhů ptáků.

Odlehčení v podobě šermířů

Po zajímavém vstupu 
z historie na místní čekalo opět odlehčení v podobě šermířů. Ti předvedli nejrůznější zbraně a boje s nimi. Vše nejprve ukazovali zpomaleně s popisem toho, co se děje a poté tak, jak se opravdu bojovalo.

Nakonec k sobě šermíři, kteří si říkali Berounští měšťané, přizvali osm dětí, aby zkusily také bojovat. Zbraněmi byly pytle plněné molitanem. Bojovat chtělo sedm chlapců a jedna dívka. Ta se v konkurenci mužů dostala až do samého finále, kde byla poražena. Skončila tak na druhém místě.

O umístění však nešlo, spíše o pobavení. Odměnu za snahu a potlesk publika si totiž vysloužil každý z malých soutěžících. Po zábavě s šermíři dostal opět slovo Jan Psota, aby představil publikaci, kterou si lidé mohli hned na místě zakoupit.

„Na této knize jsem začal pracovat vlastně od loňského podzimu, kdy jsem kontaktoval zdejší paní kronikářku a svoji kolegyni Květu Novotnou s tím, že se mi nezdá výročí 700 let obce, které bylo připravováno," vysvětlil na úvod.

Zmínka patří obci Břežany I

„Když jsem se podíval do starých latinsky psaných listin, tak jsem zjistil, že tato zmínka se týká úplně jiné obce Břežany, a to obce Břežany I. Dohodli jsme se tedy s paní kronikářkou, že zpracuji dějiny nové, kde provedeme očištění historie," řekl Jan Psota. Podle jeho slov se podařilo najít první písemnou zmínku, která je o něco starší a pochází z roku 1305.

„Týká se nejenom této vesnice, ale týká se i prodeje zdejšího mlýna. To jste asi v životě neslyšeli, že tady stával nějaký mlýn na zdejším potoce. Ano, stával. Stával tady až do počátku 18. století a právě v tom roce 1305 ho koupili vladykové z nedaleké Lstiboře," vyprávěl. Z toho důvodu prý došlo k posunu první písemné zmínky.

„Nestává se to moc často. Stalo se mi to tady v případě Břežan II a v případě nedalekého Vrátkova dvakrát v životě a jsem z toho vždycky šťastný, že se podaří něco objevit, něco pozapomenutého a napravit tu historii tak, jak skutečně proběhla," přiznal mladý regionální historik.

Pak zopakoval, že v knize lze najít také zmínku o všech čtyřech známých osobnostech, které lze s obcí Břežany II spojovat. Zmínil také, že při zpracování dějin obce došli k objevu.

Vesnice měla dvě části

Obec byla totiž v minulosti rozdělená na dvě části. Na takzvanou arcibiskupskou, které byla podél čtvercové návsi, a na další, která stávala za rybníkem po pravé straně za hasičárnou. „Byly vlastně dvoje dnešní Břežany II. Ty Břežany od středověku vedly neustále rozdělené životy a byly spojené až koncem 18. století," osvětlil místním část historie Jan Psota.

O první písemné zmínce o o obci se lidé mohli dozvědět nejen v nové knize, ale také na výstavě, která byla v rámci oslav připravená. Lidé spatřili nejen historické fotografie, ale také právě přepis první písemné zmínky.

Jan Psota přiznal, že pozdější zpracování historie Břežan II bylo docela těžké. V České republice je dnes totiž deset obcí, které se jmenují Břežany. „Při kompilaci té nejstarší písemné zmínky jsme letos vzali první písemnou zmínku obci Břežany nad Ohří, která je v severních Čechách a která tu naši zmínku držela neoprávněně," vysvětlil historik.

Při rozboru zmínky dokázali, že zmíněný prodej mlýna dosvědčovali lokální elity, které pocházeli z dnešního Českobrodska. „Ať to byli Mikuláš a Zdislav z Tismic, Mikuláš ze Kšel, ale i osoby z Elstiboře, což je původní název dnešní Lstiboře," vysvětlil.

Otázky a čarodějnické procesy

Pak přišel čas na otázky místních. První otázka byla více než logická: Kdy tedy vznikly Břežany II?

„To nikdo bohužel neví, protože ta první písemná zmínka z roku 1305 mluví o již existující vesnici. Kdybychom si odmysleli bývalou školu a některé další domky uprostřed obce, tak jsme vlastně na čtvercové návsi. Tato lokace je na Kolínsku nezvyklá. Další čtvercové návsi máme v sousedních Černíkách a ve Štolmíři. A všechny tyto tři obce vznikly někdy v polovině třináctého století. Bohužel rok založení neznáme," snažil se co nejpřesněji odpovědět milovník historie.

Ten zodpověděl i to, kde vznikl název Malá Strana. „Opravdu to vychází z historického rozdělení vesnice na velkou a malou stranu," vysvětlil, že takzvaná Malá Stránka byla v historii místem, kterému se říkalo Budín.

Pak už přišla na řadu ukázka čarodějnických procesů, která s sebou nesla řadu vtipných momentů. Všichni společně se také vydali k pomníku padlých a na závěr dne se zájemci přesunuli na místní sportoviště, kde hrála Sendražanka.

Čtěte také: Krvavá bitva u Sadové se odehrála před 150 lety. Ovlivnila také život Nymburka