Kliknutím zvětšítePráce však běží proti harmonogramu o něco rychleji, proto je možné, že stěhování začne dříve. „Nebude tam místo pro rodiny, nýbrž pouze pro jednotlivce,“ předeslala místostarostka Benešova Nataša Bruková s tím, že není vyloučeno, že v areálu kasáren nakonec najdou místo přece jen také rodiny. Lidé bez domova totiž dočasně, v době přestavby štábu, bydlí v jiném objektu. Ten Benešov za 400 tisíc korun nechal pro tyto účely upravit. Z něj by se po zprovoznění azylového domu mohlo stát klasické azylové bydlení pro rodiny. Tedy se společnou kuchyní a sociálním zařízením. „Na tom ale zatím nejsme domluveni, jen to zvažujeme. Musela by se tam ještě vyměnit okna,“ upozornila místostarostka.
Zatím nezodpovězenou otázkou ale je, kdo bude zařazený mezi ty, kteří dostanou šanci žít ve zbrusu nové ubikaci. A protože je bezdomovců v Benešově více, než je oněch sedm, budou muset sociální pracovníci vybírat. Jejich rozhodnutí při tom nebude vycházet z klasického výběrového řízení, které by mělo selektovat ty lepší od těch méně zdatných. „Vybírat se bude stejným způsobem, jako se to odehrávalo do současného dočasného azylového domu,“ připomněla Bruková.
Podmínky zařazení do azylového domu spočívají v jednoduchých pravidlech. Dlouhodobá alkoholová abstinence a také drogová zdrženlivost. To je základ. Důležité pro rozhodování ale bude také chování případných nových nájemníků. Ten, kdo vystupuje vůči zaměstnancům města nebo spolubydlícím konfrontačně, velkou šanci mít nebude. Jenže o ni třeba ani každý nestojí. Tak jako asi padesátiletý muž, který se včera schovával před deštěm pod přístřeškem v centru Benešova. „Jen když je opravdu zima, chodím přespávat do noclehárny,“ sdělil.
Podle Ivety Turkové, vedoucí Odboru sociálních věcí zdravotnictví Městského úřadu Benešov je ale postoj lidí bez domová různý. „Někteří využívali služby azylového centra jen krátkodobě, jiní pravidelně,“ podotkla Turková.
Kliknutím infografiku zvětšíte.
Kdo se do azylového domu dostane, bude jasné za několik měsíců. „Nejlépe to ohodnotí děvčata, která tam pracují a prostředí dokonale znají. Denně jsou ve styku s lidmi bez domova a znají je,“ doplnila místostarostka.
Azylový dům město nebuduje jako místo, kde budou žít dlouhodobě titíž lidé. Záměrem je vytvořit místo, kde tito lidé dostanou šanci vrátit se do společnosti, v níž mohou důstojně existovat bez přílišné pomoci státu. Vzhledem k tomu bude nový azylový dům poskytovat ubytování jen na jeden rok. „To bude hraniční doba. Všichni, kteří se v tomto prostředí, kolem lidí bez střechy nad hlavou pohybují, se budou snažit, takového člověka někam posunout,“ dodala Bruková.
Člověk, který získá místo v azylovém domě bude mít velkou šanci najít práci, na osamostatnění a také splácení dluhů. Většina z nich totiž bojuje s exekucemi. Pokud se to alespoň z části podaří, bude mít Benešov další program prostupného sociálního bydlení. Na něj na podzim požádá o dotaci. Díky němu by se měla změnit také „proslulá“ Flusárna, objekt ležící na konci Benešova u výpadovky na Vlašim. Právě tam by měly vzniknout malometrážní byty, které obydlí lidé, kteří před tím prošli azylovým domem v Táborských kasárnách. Tamní ubytování nebudou mít zadarmo. Za pobyt a jídlo, zaplatí za den stokorunu. Peníze na to mít budou. Všichni si pro ně chodí na úřad práce, někteří si ale také přivydělávají různými způsoby. Třeba sběrem starého železa.
11
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
