Jak uvedla ředitelka Centra sociálních služeb Bohuslava Bureše Armády spásy Jitka Modlitbová, zájemci volají do zařízení každý den. Navíc metropole poskytuje více příležitostí a míří do ní lidéi z okolních krajů.

„Ve zvýšené míře se ozývají celé rodiny či matky s dětmi, a to z celé republiky. Momentálně máme naši kapacitu 68 lůžek pro muže a ženy nad 18 let zcela zaplněnou,“ popisuje stav ředitelka Jitka Modlitbová.

Podle ředitele azylového domu v Kladně je situace rok od roku horší. „V současné době mám plno a mám v převisu asi dvacet žádostí, takže je to bez šance. Jeden pokoj je sice volný, ale po matce, která ho opustila, se stal neobyvatelným, takže ho opravujeme. Bohužel situace ve státě je taková, že to nikdo neřeší. Podle mě by bylo potřeba, aby se řešilo bydlení spolu s prací, aby byli lidé zavázáni a motivováni se k tomu slušně chovat,“ konstatuje ředitel Azylového domu Kladno Václav Kohlík, který ho vede dlouhé roky a tím, co se děje, je podle svých slov naprosto demotivován.

Azylový dům v největším středočeském městě má celkem 12 pokojů. „Před dvěma měsíci jsem zde měl dvanáct matek a s nimi pětačtyřicet dětí. Některé mají i osm dětí, takže to musím řešit palandami. Nikde jinde je nevezmou, my ano. Kladno je na to specifické. Nemůžu je přece vyhodit,“ dodává ředitel kladenského azylového domu.

Celoročně přeplněný jei azylový dům v Mladé Boleslavi. „Jediným obdobím, kdy se u nás některá lůžka uvolní, je tradičně léto. Jindy, když odejde rodina, tak jsou lůžka ještě teplá, a už jsou opět obsazená,“ říká ředitel domu Jakub Čihák. Stoupající zájem o bydlení v podobných zařízeních povede podle něj k obsazení podobných typů bydlení, které ale nedosahují požadované úrovně a mají často pochybnou pověst.

Omezení doby po bytu na rok

Pro potřeby lidí v nouzi funguje v Benešově azylový dům, který vznikl před několika lety přestavbou štábní budovy v někdejších Táborských kasárnách. „Máme sedm míst a k tomu je k dispozici ještě jedno krizové lůžko. Všechna místa jsou ale v současné době zaplněna. Doba pobytu v azylovém domě je omezená na rok,“ vysvětluje Alena Králíčková, ředitelka městské příspěvkové organizace Pečovatelská služba okresu Benešov. Žadatelé o ubytování v tomto zařízení se během roku na případné volné místo poměrně často dotazují.

V Mělníku je situace zatím stabilizovaná. Podle vedoucí Služeb prevence města Mělníka Lucie Klášterkové zájem ještě poroste. Berounský azylový dům je sice plný, ale Charita Beroun neregistruje velký nával. „Hlásí se k nám tři lidé,“ potvrdil ředitel charity Petr Horák. Jediné volnější kapacity hlásí městská ubytovna v Polepské ulici v Kolíně. Z celkové kapacity 30 lůžek má zaplněných 25.

Drahé energie ovlivňují chod

S výrazným navýšením cen za energie od příštího roku počítá většina zmíněných azylových domů. Kde vezmou prostředky, ale většinou neví. „V rámci rekonstrukce jsme v některých budovách zavedli tepelná čerpadla a obecně jsme se snažili postupovat ekologicky a šetrně. Samozřejmě čerpadla všechno nevytopí, někde se ještě využívá plyn, jinde zase přitápíme elektřinou. Další opatření ke snížení spotřeby energií ještě chystáme,“ plánuje ředitel boleslavského azylového domu Čihák.

Kladenský azylový dům zaplatí ročně za energie okolo půl milionu korun. Nyní čeká na vyúčtování a počítá s tím, že pokud má dál fungovat, musí mu finančně vypomoci město.

I Praha pociťuje dopad vyšších cen energií, a to zejména v souvislosti s navýšením kapacit nízkoprahového denního centra a noclehárny, které sídlí na stejné adrese jako azylový dům, ale do ceníku služeb se vyšší ceny za energie zatím nijak nepromítly.

Snížení teploty v místnostech

Za to cena za ubytování v Kolíně se zvedne zhruba o pět set korun, a to už od února. „Za jednolůžkový pokoj se bude platit pět tisíc korun měsíčně, ve dvoulůžkovém pokoji jedna osoba zaplatí za měsíc 4700 korun, v třílůžkovém 4400 korun. V ceně jsou i energie, proto jsme museli k navýšení přistoupit,“ upřesnil místostarosta Michal Najbrt.

V Benešově přistoupili ke snížení teploty na osmnáct stupňů. To ale jinde nestačí. „Nárůst cen energií je pro nás velké finanční zatížení, které nelze vyřešit jen snížením teploty ve vytápěných místnostech. Obecně je velký problém za stávající situace udržet financování našich azylových domů,“ uzavírá ředitel Horák.