Archeologové zvou na vycházky za tajemstvím skrytým pod zemí

Už na čtvrteční dopoledne 30. června (stejně jako na dopoledne v pátek) se lze prostřednictvím webu archeologickeleto.cz registrovat k objevitelské výpravě na keltské oppidum Hrazany u Sedlčan, ve čtvrtek odpoledne je k mání v Praze Nový hrad krále Václava IV. u Kunratic i s pozůstatky obléhacího tábora husitů. Třeba na sobotní odpoledne se chystá vycházka na hradiště a oppidum Závist mezi Dolními Břežany a pražskou Zbraslaví – avšak zájemci, kteří by se pro tento výlet rozhodovali až nyní, už mají smůlu: volné místo nezbývá ani jediné. Ukazuje se tak, že s registrací se vyplatí neotálet.

Hromadná vražda i hrob princezny

Archeologické ústavy Akademie věd ČR ve spolupráci s dalšími archeologickými pracovišti v rámci třetího ročníku Archeologického léta nabízejí poznávací vycházky s výkladem na více než 90 lokalit v celé republice, kde lze vybírat z dohromady více než 250 komentovaných prohlídek. Ve středních Čechách archeologové mimo jiné představí i hromadný mord v Libici nad Cidlinou, kde léta Páně 995 byli vyvražděni Slavníkovci, nebo postavu, kterou asi představovala opuková hlava Kelta nalezená u Kamenných Žehrovic. V Praze bude k největším lákadlům vedle Kunratického lesa patřit hrob „vinořské princezny“ – lokalita ve Vinoři s hradištěm z konce 9. století, kde byl nalezen hrob dívky s mimořádně bohatou výbavou.

Od pravěku až po novou dobu

Pomezí nynějšího území metropole a středních Čech dále nabídne třeba procházku údolím Vinořského potoka ke zřícenině hradu Jenštejn. Praha však odhalí archeologické souvislosti doslova napříč staletími: přiblíží i tábor křižáků na Letné z roku 1420, červencové povstání z roku 1848 nebo místo na Letné, kde byl v roce 1955 dokončen pomník oslavující sovětského vůdce Josifa Stalina, aby byl o pouhých sedm let později odstřelen. Ano, i moderní doba může být předmětem zájmu archeologů; nikoli jen pravěk či středověk. Středočeské vycházky dále mimo jiné představí i mohylové pohřebiště z doby bronzové a halštatské ve Velké Dobré nebo vývoj církevních památek poutního místa Staré Boleslav.

Červencové změny v dopravě: nakrátko, na letní prázdniny i 'na věčné časy'

Prohlídky budou zajišťovat zkušení archeologové, kteří zájemcům představí, co práce archeologa obnáší a co se na známých i pozapomenutých lokalitách skutečně skrývá v zemi, připomněl Jaroslav Řídký z Archeologického ústavu Akademie věd ČR. „I když se osobní návštěvě hradiště, mohylníku nebo zaniklé středověké vesnice nic nevyrovná, pro ty, kteří přijít nemůžou, jsou s pomocí Archeologického atlasu ČR připravené virtuální prohlídky,“ odkázal Řídký také na web archeologickyatlas.cz.