Kliknutím zvětšíteZahajovacího slova se ujal moderátor Vladimír Kořen. „Dnešní výsadba proběhne na místě, které ve své historii zažilo velkou porci nesvobody. V těchto místech komunistický režim soustředil své nepřátele. Většinou to byli lidé, pro něž svoboda bylo to nejcennější a neváhali za ni riskovat svůj život,“ řekl Kořen v úvodu a poté zmínil několik osobností z řad spisovatelů, básníků či letců na západní i východní frontě, kteří lágrem u Příbrami prošli.
„Politických vězňů u nás byly tisíce a takový strom není jen zázrakem živé přírody, je také symbolem naděje, vzdoru, ale také úcty nebo prosbou o odpuštění,“ dodal moderátor k symbolice Alejí svobody.
Na akci se registrovalo kolem 500 účastníků, kteří společně vysadili 100 stromů, a sice 89 javorů a 11 lip. Přímo v táboře byl vysazen potomek památné Masarykovy lípy z Pražského hradu. Jednou z patronek sobotního sázení se stala Klára Formanová, jejíž otec, spisovatel Jiří Stránský, nuceně pracoval právě v uranovém lágru Vojna.
Dalšího slova se ujmul Martin Buršík, místostarosta města Příbram, které se podílelo na pořádání akce. „Jsem obzvláště rád, že se na tomto unikátním projektu podařilo městu navázat spolupráci s Nadací partnerství a Hornickým muzeem. Sázením stromů navracíme přírodě to, co si od ní bereme. Každý strom, který do složitého přírodního systému vrátíme, je nepatrnou splátkou dluhu, který k přírodě máme. Sázíme dnes také Alej svobody, která se stane symbolem národní paměti, úcty a vděčnosti za to, že můžeme žít ve svobodné zemi,“ uvedl místostarosta a připomněl, že některé současné spory jsou až malicherné v porovnání s těmi, co zažili naši předkové v nacistické či komunistické době.
Areál památníku Vojna je pobočkou Hornického muzea Příbram. K sobotní příležitosti promluvil i ředitel muzea Josef Vefl, který vyjádřil vděčnost za to, že se muzeum mohlo k akci společně s nadací Partnerství a městem připojit. Ředitel poté dal slovo Václavu Švendovi, radnímu za kulturu ze Středočeského kraje, který je zřizovatelem muzea. „Dělá mi radost, že jsme se tu sešli v takovém počtu. Svoboda a demokracie jsou hodnoty, které se nám za těch 30 let možná zdají samozřejmé, ale když se ocitneme na tomto místě, tak si uvědomíme, jak jsou cenné,“ řekl radní, který poté všem organizátorů a přítomným za a uskutečnění akce a účast na ní poděkoval.
Další patronkou sobotního sázení se stala Libuše Musilová. Dnes již 95letá dáma se kdysi jako vysokoškolská studentka stala obětí při rozsáhlé zatýkací akce případu Šeřík, která proběhla v roce 1949. Při této akci padly tři tresty smrti a několik doživotních odsouzení. Libuši Musilové režim zkonfiskoval veškerý majetek a poslal ji na pět let do vězení.
„Ráda bych vás všechny pozdravila za Konfederaci politických vězňů. Jsem velice ráda, že se mohu akce zúčastnit. Naše příroda je velmi zkoušena. Pamatuji si, kdy se skutečně dalo pít ze všech potůčků v lese. Dnes už by si to málokdo troufnul. Měli bych se tedy vrátit k úctě k přírodě a jsem ráda, že tato akce na to šťastně navazuje,“ uvedla Libuše Musilová.
Sázet přijela například i rodina Vrtiškova z Vraného nad Vltavou. „Přijeli jsme, protože stromy sázíme rádi a už dlouho. V tomto případě jsme sázeli jak u Řípu, tak u Vesce. Moc se těšíme, až tato alej bude hezky funkční, protože si myslím, že staré cesty a aleje patří do krajiny. A to nejen kvůli tomu, že to je hezké, ale také prospěšné pro ptáky, hmyz a další organizmy. Stromům přeji, aby zažívaly jen hezké chvíle,“ řekl otec od rodiny.
Akce se zúčastnili i zástupci Ministerstva životního prostředí a sobotní sázení výrazně finančně a marketingově podpořila Nadace Tipsport.
První Alej svobody byla vysazena v roce 2018 pod horou Říp, další od roku 2019 spojuje Vestec a pražské Hrnčíře a třetí z loňského roku roste nedaleko Šatova. Akce se konala pod záštitou nadace Partnerství – Sázíme budoucnost, snahy vysadit deset milionů stromů ve městech a krajině po celé republice. Dosud se podařilo vysadit 1 119 332 včetně stovky stromů u památníku Vojna.
6
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
