Narodil se 6. září 1961 ve slovenském Hlohovci do rodiny herecké rodiny Vlada Müllera a jeho ženy Elišky. Muzice propadl už v raném věku. „Hudbu jsem vždycky miloval. Můj otec byl naštěstí tak šikovný, že mi ze zahraničí pravidelně vozil skutečné skvosty. S nadšením jsem si je pouštěl. Mně bylo dobře i tak. Žili jsme obyčejný, hezký život, i přesto, že byl otec velmi vytížený,“ vzpomínal Richard Müller pro magazíny Deníku.

Od Banketu k Černé labuti

Vystudoval filmovou a televizní dramaturgii a scenáristiku na VŠMU v Bratislavě, ale už během studií psal do hudebních časopisů Populár a Gramorevue. První píseň, kterou nahrál se skupinou Burčiak, se jmenovala Rádio.

Její úspěch Müllera přiměl k tomu, že spolu s klávesákem Martinem Karvašem založil vlastní skupinu Banket. Ta debutovala albem Bioelektrovízia, které obsahovalo nesmrtelný hit Po schodoch od skladatele Vaša Patejdla. Banket vydal celkem čtyři desky, na kterých se Müller podílel nejen jako zpěvák, ale i skladatel a textař.

Už během působení se zmíněnou skupinou se začal věnovat i sólovým projektům. V roce 1988 například nazpíval písně Rozeznávám a Štěstí je krásná věc na album V penziónu Svět autorské dvojice Hapka a Horáček. Po rozpadu Banketu se definitivně vydal na sólovou dráhu. První album Neuč vtáka lietať, na které složil všechny písně a napsal většinu textů, vydal v roce 1992.

Od té doby nahrál na dvě desítky alb, na kterých spolupracoval se jmény jako Jaro Filip, Petr Hapka, Michal Horáček, Milan Lasica, Ivan Tásler, Michal Pavlíček, Peter Uličný či Ondřej Gregor Brzobohatý. To zatím poslední Černá labuť bílá vrána vyšlo v roce 2022.

Nerad se vracím ke své diagnóze

Podobně jako mnoho dalších úspěšných muzikantů i Müller propadl drogám. Experimentovat s nimi začal už v 90. letech. V březnu roku 2000 při jednom z televizních rozhovorů přiznal, že dlouhodobě užívá marihuanu, bere kokain a vyzkoušel i heroin. Slovenská policie ho po tomto vystoupení dokonce obvinila ze šíření toxikomanie. V témže měsíci zpěvák způsobil poprask tím, že se při zlínském koncertě se skupinou IMT Smile svlékl donaha a dožadoval se pervitinu.

Užívání drog přispělo i k tomu, že Müllerovi byla diagnostikována bipolární afektivní porucha. Vlivem tohoto závažného duševního onemocnění se hudebník několikrát pokusil o sebevraždu. O svém onemocnění, které je známo i pod starším označením maniodepresivní psychóza, promluvil i v jednom interview pro Deník:

„Já jsem zpíval téměř o všem. Ještě v hlubokém komunismu jsem vystoupil na festivalu politické písně v Martině s písničkou Svet sa dohodol, v níž se mluvilo o Gorbačovovi a jemu podobných lidech, kteří u nás v té době byli v nepřízni. Nebojím se zpívat o žádných tématech, snad až na jedno. Přiznám se, že se relativně nerad vracím ke své diagnóze. Hodně lidí mi totiž vyčítá nebo má za zlé, že si z tohoto tématu, které je velmi citlivé, dělám image,“ řekl.

Konec se nekonal

Za svou kariéru Müller nazpíval také několik pozoruhodných duetů, naposledy třeba s Emmou Smetana hit Tahle jedna vteřina. Na otázku, s kým by si ještě rád zazpíval, odpověděl: „Miloval jsem Petra Spáleného. Pro jeho úžasný sonorní hlas. A mám ho rád dodnes. Vlastně bych si s ním stále rád zazpíval. Stejně tak s Karlem Gottem. K tomu jednou téměř došlo, nakonec to ale neklaplo. Všechny věci, které se neuskuteční, jsou škoda. Dnes to vidím jednoznačně.“

| Video: Youtube

Kromě hudby se populární zpěvák věnoval i fotografování. Už v roce 1996 vydal knihu fotografií nazvanou jednoduše Amerika. „Od mládí miluju Ameriku. Jsem z té země úplně hotový. Když sleduju americký film, může být klidně i bez zvuku. Kochám se už jen reáliemi, které vidím. Mou největší láskou je New York,“ prozradil Deníku.

V roce 2006 Müller sice oznámil konec kariéry a odehrál poslední turné, ale naštěstí své rozhodnutí přehodnotil a letos slaví už 40 let na hudební scéně. V létě absolvoval sérii letních open air koncertů v České republice a na podzim se vrátí se speciálním komorním recitálem. Od 16. října do 22. listopadu 2024 ho čekají koncerty v Příbrami, Klatovech, Kutné Hoře, Mělníku, Náchodě a Ostravě.

Hráli jste kličkovanou? Toto jsou příběhy zpěváků z 80. let

Také jste zpívali, že chcete žít non stop s Michalem Davidem, nebo jste hráli kličkovanou spolu s Daliborem Jandou? Vzpomínáte na hity Ivety Bartošové, Michala Penka, Mariky Gombitové, Sagvana Tofiho, Pavla Vítka, Věry Martinové, Stanislava Hložka, Petra Kotvalda a dalších hvězd československé populární hudby?

Potom je seriál Deníku Zpívali v osmdesátkách určen přímo pro vás. Od 2. srpna v Deníku každou středu vychází seriál, ve kterém se dozvíte, jak skončili zpěváci a zpěvačky, kteří nás provázeli osmdesátými léty minulého století.

Dočtete se v něm, jak prožívali dobu největší slávy i co dělají dnes. Připomeneme vám i jejich nejslavnější písně, které nás provázely hitparádami pozdního socialismu a často i brzkého kapitalismu.

V době diska a depešáků, kdy hudbu ovládly syntezátory a převzaté písničky, často zazářily hvězdy, které si už dnes nikdo nepamatuje, ale spousta jiných tvoří a zpívá dodnes. Podíváme se i na jejich začátky a soukromý život, který s popularitou mnohdy dostal na frak. Žijící zpěváci a zpěvačky připojí i své vzpomínky na pro ně zlaté osmdesátky.

Reportéři Deníku se zaměřili i na fotky z jejich kariéry nebo zajímavosti, jako je typický znak daného interpreta, největší zklamání, skandál či propadák, který zažil, jeho citát, největší hit nebo nejsledovanější video na YouTube. A dozvíte se i to, co jste o něm možná nevěděli. Na webu Deníku bude fotografií a videí (včetně nejslavnějších videoklipů) mnohem více.

10 největších hitů:

Po schodoch

| Video: Youtube

Štěstí je krásná věc

| Video: Youtube

Rozeznávám

| Video: Youtube

Milovanie v daždi

| Video: Youtube

Tlaková níž

| Video: Youtube

Cigaretka na dva ťahy

| Video: Youtube

Srdce jako kníže Rohan

| Video: Youtube

Nebude to ľahké

| Video: Youtube

Baroko

| Video: Youtube

Tahle jedna vteřina

Slovenčina

| Video: Youtube

Typický znak
Pro Richarda Müllera je typický nejen jeho hluboký lehce zastřený hlas, ale také brýle, které jsou pro něj nutností i součástí jeho image.

Moderátor
Kromě hudby se Richard Müller věnoval i moderování. Uváděl rozhlasové pořady a televizní talkshow Müllerád na kabelové stanici TV Luna a následně Promülle na STV 3.

Rodinný život
V roce 1986 se zpěvák oženil s televizní hlasatelkou Soňou Beluhovou, se kterou má syna Filipa (1991) a dceru Emu (1994). Pár se rozvedl v roce 2001. Müller pak žil s hudebnicí Ivou Bittovou. Nyní je jeho partnerkou Vanda Wolfová, s níž má syna Markuse (2012).

O dětech
„Jsou pro mě vším, čím jen mohou být. Je mi líto, že Ema je prakticky natrvalo v Paříži. Na druhou stranu mě to velmi těší, protože žije v úžasné, krásné metropoli. Starší syn je realitním makléřem. Odmítá se kdekoli prezentovat. Nechodí se mnou nikam, kde by jen trochu hrozilo, že budou i novináři. Ale vůbec mu to nevyčítám. Markusovi je 12 let. Na hudební nástroj si trochu zabrnká, ale nejdůležitější je pro něj fotbal. Je skvělé, že ho to baví.“

O rozchodu s otcem
„My jsme bohužel neměli to štěstí být kompaktně fungující tandem. Ale s odstupem času si ho vážím jako nesmírně pozitivního umělce. A je mi hrozně líto, že jsme se v určitém období rozešli a nenašli cestu zpět. On byl příliš hrdý a já jsem byl příliš hloupý, aby se nám to podařilo.“

Ocenění
Za svou kariéru Müller získal na Slovensku sedm cen Aurel a dva Zlaté sláviky. V anketě 100 nejlepších slovenských alb deníku Nový čas se umístila dvě alba Banketu – Bioelektrovízia a Druhá doba, dále čtyři sólová alba – Nočná optika, 33, ’01 a 44.