Zazněla hudba dirigenta, sbormistra a skladatele Jaroslava Krčka v provedení hudebně-tanečního souboru Chorea Bohemica.

Před začátkem dramaticko-hudebního představení přítomné pozdravil kardinál Dominik Duka, který dopoledne v nedaleké bazilice sv. Jiří sloužil mši. Pražský arcibiskup chce pašijové hry počínaje letošním rokem v katedrále pořádat každoročně. „Bůh stvořil člověka jako tvořivou bytost. A tak je samozřejmé, že ho chce člověk chválit také múzickým uměním," sdělil Duka.

Pohnutá historie

Hry s náboženskou tematikou v Hořicích na Šumavě byly původně spojeny s cisterciáckým klášterem ve Vyšším Brodě. Rozšířily se v 19. století, kdy byla postavena nová divadelní budova a navštěvovali je tehdy i členové císařské rodiny, šlechtických rodů a vysocí církevní hodnostáři.

Hry byly zrušeny za druhé světové války a snahu českých přistěhovalců tradici po válce obnovit zhatil komunistický režim. V roce 1990 vznikla společnost pro obnovu pašijových her. Hrát se začalo na přírodní scéně v lesoparku, v těsném sousedství bývalého pašijového divadla.

Pašijové hry jsou velmi starým evropským jevem spojeným se životem katolické církve. Jejich kolébkou bylo Španělsko a Francie, odkud se hry rozšířily po Evropě. Původně se hrály v kostelech, postupem času byly obohacovány o lidové prvky a přenášeny mimo chrámy.

Termín pašije je odvozen z latinského passio, tedy utrpení. V původním významu jde o vyprávění o utrpení a smrti Ježíše Krista.

Připomínka Kristova vjezdu do Jeruzaléma

Pašije zpracovávali také hudební skladatelé. Všechna čtyři pašijová vyprávění vytvořil například Johann Sebastian Bach, inspiraci v nich nalezl i Bohuslav Martinů.

Svou verzi pašijových her připravila i undergroundová kapela Plastic People of the Universe. Její Pašijové hry velikonoční s libretem Vratislava Brabence a hudbou Milana Hlavsy měly utajovanou koncertní premiéru 22. dubna 1978 u Václava Havla na Hrádečku.

Duka v neděli v bazilice sv. Jiří požehnal palmové ratolesti. Šestá postní neděle, která je nazývána také Květnou, totiž připomíná Kristův vjezd do Jeruzaléma. Připomíná také blížící se utrpení, smrt a vzkříšení Ježíše Krista.

Květnou nedělí křesťané vstupují do Svatého týdne, jímž vrcholí postní doba, po které následují Velikonoce, vrchol liturgického roku.