Z hedvábného papíru se na světlo dostaly knihy staré čtyři i pět století, aby se záhy ocitly v klimatizovaných vitrínách. Staré tisky ilustrují dřevořezby a iluminované iniciály.

Oproti záběrům restaurátorů známých z televize odborníci nemanipulují s knihami v bílých rukavičkách – ty si oblékají jen na efekt. „Musíme mít čisté ruce, ale trochu mastnoty z rukou tiskům spíše prospívá," řekl kurátor. Mezi nejstarší exponáty patří misál z roku 1513, hymnář z roku 1664 či zmíněná bible z roku 1666.

První arménská kniha byla vytištěna v Benátkách

Byla ale vytištěna v Amsterdamu, který byl vedle Benátek a Cařihradu jedním z prvních center arménského knihtisku; Arméni nemohli stavět tiskařské stroje ve válkou zmítané zemi, připomíná kurátor. Pozoruhodným rysem těchto raných publikací je podle něj elegance, s níž knihy kombinovaly to nejlepší z tehdejší evropské knižní ilustrace a arménských iluminovaných rukopisů.

Vznik arménské literatury se datuje do 5. století, kdy vznikla arménská abeceda. Dodnes se zachovaly iluminované rukopisy na pergamenu či papíře. Zásadní význam pro arménský národ má podle kurátora vytištění první arménské knihy v Benátkách v roce 1512. Misál z roku 1513 vystavený v Klementinu je tedy jen o rok mladší než tato nejstarší kniha.

Do arménštiny byly přeloženy i české knihy 

Výstava Arménské knižní umění v průběhu staletí představuje i česko-arménské literární vztahy a osudy Arménů. Češi podle kurátora pravděpodobně vnímají arménskou kulturu z historických důvodů téměř výhradně optikou sovětské éry, což by výstava chtěla poopravit.

Ukazuje i novodobou arménskou literaturu a překlady českých knih do arménštiny. Mezi nimi je například Povídání o Pejskovi a Kočičce, netradičně ale ilustrované nikoli autorem, ale obrázky odkazujícími k sovětské či ruské provenienci, nebo jeden ze tří překladů Haškova Švejka; je z roku 1936 a doplňuje ho předmluva poplatná tehdejšímu sovětskému režimu.

Cestovatel Hasna upozorňoval na genocidu

Část výstavy se zabývá arménskou genocidou. Tato událost a její následky otřásla českými svědky, jak na výstavě dokládá slavný román pražského rodáka Franze Werfela Čtyřicet dnů nebo zmínky o spisovateli a cestovateli Karlu Hansovi, uvedl kurátor.

Hansa se v roce 1922 v syrském Aleppu setkal s arménskými uprchlíky a pokoušel se poté v Československu upozornit na genocidu Arménů. Sepsal knihu Hrůzy východu, dodnes nejucelenější přehled o arménské genocidě v češtině.

Čtěte také: Překladatelé ocenili Dušana Karpatského a převod polského románu