Velkou pozornost věnují autoři především osobnosti Ivana Martina Jirouse. Celou výstavu otvírá panel s dokumenty ze svatby Jirouse a Juliany Stritzkové v roce 1976 a obrazem Jana Šafránka s názvem Underground na Karlově mostě. Příběh Charty 77 pak končí Jirousovým amnestováním spolu s Františkem Stárkem, zvaným Čuňas, a Jiřím Tichým 26. listopadu 1989.

Čtěte také: Prostor Divadla Komedie bude patřit pod Městská divadla pražská

Vedle Jirouse vystupují do popředí příběhy Havla, Patočky a Seiferta 

„Na příběhu básníka, kunsthistorika a patrona undergroundu zvaného Magor chceme ukázat, jak Charta začala, působila a skončila," sdělili v pondělí novinářům autoři výstavy. Expozice dále nabízí výtvarná díla Jiřího Koláře, Otakara Slavíka nebo Olgy Karlíkové.

Vedle Jirouse zde vystupují do popředí příběhy Václava Havla, Jana Patočky i Jaroslava Seiferta. Mezi dokumenty nescházejí informace o takzvané antichartě, ukázky z dobového tisku nebo informace o procesu se členy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných.

Na výstavě jsou snímky pořízené Státní policií 

Součástí expozice je rovněž část Charta 77 ve fotografii vypovídající o atmosféře, která mezi signatáři panovala. V Salmovském paláci uvidí návštěvníci fotografie Jiřího Bednáře, Jaroslava Brabce, Michaela Duse, Bohdana Holomíčka, Jana Kašpara, Jaroslava Kukala, Ivana Kyncla, Ondřeje Němce, Viktora Stoilova, Oldřicha Škáchy nebo Heleny Wilsonové, kteří zachycovali dobovou atmosféru a dění v neoficiální kultuře.

Mezi fotografiemi je také mnoho snímků pořízených komunistickou Státní policií. „I tyto sledovací fotky přibližující dobu mají dokumentární hodnotu," podotkl historik Petr Blažek. Společenství lidí usilujících o dodržování lidských práv se začalo formovat v roce 1976 při soudním procesu s představiteli kulturního undergroundu.

Čtěte také: Jan Patočka: věci, pro které se trpí, jsou ty, pro které stojí za to žít

Vznik Charty se významným milníkem 

Prvními mluvčími Charty se stali bývalý ministr zahraničí Jiří Hájek, dramatik Václav Havel a filozof Jan Patočka. Do konce roku 1976 sepsali prohlášení, které mezi Vánocemi a Novým rokem podepsalo 242 lidí.

Prohlášení bylo vydáno 1. ledna 1977 a do ledna 1990 se k němu přihlásilo 1898 signatářů, jen 25 z nich svůj podpis veřejně odvolalo. Vznik Charty 77 se stal významným milníkem nejen v moderních dějinách Československa.