Největší aplaus z hostů sklidili Jaromír Nohavica a Vlasta Redl, kterému v souboji mandolín vypomohl Radim Zenkl, jeden z nejlepších světových hráčů na mandolínu, který natáčí s uznávanými hráči bluegrassu a newgrassu a dalších hudebních stylů. „Správný hudebník se umí přizpůsobit každému režimu. Například písní Za tú našú mešitú," uvedl s úsměvem Redl.

V první části večera s Mertou, který se na jevišti pohyboval s lahví piva v ruce, vystoupili například Vladimír Mišík, Dagmar Voňková, Jiří Dědeček, Olin Nejezchleba a další. „Pokud to někdo dělá lépe než já, pak je to Jirka," uvedl Merta jednoho z objevů tuzemské folkové scény, písničkáře Jiřího Smrže.

Na jevišti se objevili i hosté vytažení přímo z publika. „Sám jsem si podobně před mnoha lety zahrál s kapelou Rangers, která na vystoupení vyzvala přítomné, zda si s nimi někdo nechce zahrát. A já se k jejich překvapení přihlásil," vzpomínal v rozhovoru Vladimír Merta.

Portrét namalovaný přímo na pódiu

Do zaplněného Paláce Akropolis dorazili i Mertovi přátelé z výtvarného a hereckého prostředí. Jeden z výtvarníků přímo na pódiu během první poloviny koncertu namaloval Mertův expresivní portrét. V polovině večera si všichni hosté s oslavencem připili šampusem. Přestávku vyplnilo promítání absolventského filmu z FAMU, v němž si Merta zahrál postavu ruského mužika.

Druhou část koncertu tvořilo vystoupení tria Merta, Jan Hrubý a Ondřej Fencl hrající v této sestavě od roku 2011. Zatímco Merta a Hrubý mají dohromady 137 let, klávesistovi a kytaristovi Fenclovi je 34 let. „Pořadatelé si říkají, že nás pozvou dříve, než zemřeme. A Ondřej je jistotou, že alespoň jeden z nás koncert dohraje," uvedl Merta.

Symbol odporu proti komunismu

Pro mnoho lidí je Merta symbolem odporu proti komunistickému režimu. Na festivalu Porta v roce 1986 dostal Zlatou Portu a ve stejné době i dvouletý zákaz za píseň Praha magická. Legenda českého písničkářství Merta ke svému výročí přichystal také vydání kompletu čtyř kompaktních disků s archivními nahrávkami. Plánuje další koncerty i filmové aktivity.

Česká televize tuto neděli uvedla první část Mertovy generační výpovědi o společnosti, která před rokem 1989 představovala takzvanou šedou zónu. V příbězích stovek lidí se autor zaměřuje na oblast mezi soukolím otevřené kolaborace a ghettem undergroundu a ukazuje, jak dobu komunistického režimu přežili lidé, kteří neudávali, ani se nehrbili před režimem.

Čtěte také: Avantgardní skupina The Residents vystoupí 5. února v Praze