Jste původem z Londýna a žil jste dlouho ve Francii. Jak jste nakonec skončil v Praze?

Mám tady kamarády, už dlouho tady bydlí můj nejlepší kamarád ze školy. To byl důvod, proč jsem sem přijel v roce 91 původně jenom na návštěvu. Už jsem měl v té době dost toho bydlet v Londýně, protože je tam jednak všechno strašně drahé a také jsem zjistil, že mám rád český způsob života. Není to tak „hardcore" jako v Londýně, ale zároveň je to kulturní město, takže vyžití tady nechybí. Zároveň je Praha ve srovnání s Londýnem poměrně malé město, což mi vyhovuje.

Takže se vám v Čechách líbí?

Myslím, že to je skvělá země, je to tu všechno jednodušší. Také se mi hrozně líbí český přístup k přírodě, do které můžete normálně volně chodit. Například v Anglii každý centimetr čtvereční někomu patří. Když tam člověk jde na procházku, tak je ihned problém, někdo vyběhne a křičí, že jste na soukromém pozemku. Tak to v Čechách není, lidi tu mají víc svobody.

V Londýně už byste žít nechtěl?

Londýn je skvělé město, já vůbec nejsem proti Londýnu, ale je to tam prostě náročnější. Třeba když tam bydlíte a chcete pryč z města, tak to znamená hodinu, klidně hodinu a půl v autě, než se člověk vymotá ven. V Praze je to taky všude kousek. Já třeba bydlím v Holešovicích a za pět minut jsem ve Stromovce, což je pro mě určitě skvělé.

Mohl byste srovnat kulturní scénu v Praze a například v Londýně nebo Paříži?

Myslím, že Praha je mezinárodní, kulturní město. V Paříži je toho samozřejmě víc, protože je to větší město, ale úroveň v Praze určitě je. Z české hudební scény se mi líbí spousta věcí, například Lenka Dusilová nebo Ema Brabcová a kapela LUNO.

S Lenkou Dusilovou jste i spolupracoval, jak se vám to líbilo?

To bylo super, protože Lenka je opravdu individuální člověk, který má vizi, ví, co chce a má sílu. Byla to zajímavá práce, protože to není klišé. Není to stereotyp a člověk může být opravdu šťastný, když pracuje s takovými lidmi a v takovém prostředí.

Dá se na malé české scéně hudbou uživit?

Je to těžké, člověk musí hrát i v zahraničí. V poslední době je to těžší i proto, že už není tolik malých festivalů, jako bývalo dřív. Mají finanční problémy a i kapely bojují s penězi, mít kapelu je drahé. Takže je to z tohohle pohledu opravdu poměrně obtížné.