„Cimrman, o kterém jsme se v rozhlase zmínili v září před padesáti lety, zdaleka nebyl tím, jak ho známe dnes. Tehdy jsme si s Jiřím Šebánkem vymysleli postavu řidiče parního válce Staveb silnic a železnic Hradec Králové s uměleckými sklony. Byl naivním sochařem. Co vytvořil, to přejel a pak vystavoval jako zajímavý artefakt v nafukovacím stanu vinárny U pavouka. Stan ucházel a on ho ruční pumpičkou dofukoval," řekl Zdeněk Svěrák ČTK.

Právě jemu dali příjmení Cimrman – to ovšem netušili, že je budou potřebovat pro budoucnost. Když pak v říjnu založili divadlo, řekli si, že když to jednou prolétlo éterem, tak si to lidé neuvědomí.

Jak postava dostala své jméno

„Proto jsme to krásné jméno Jára Cimrman dali tomu velikánovi z přelomu 19. a 20. století, jehož pozůstalost jsme objevili v Liptákově," vysvětlil.

Obliba této vybájené postavy Svěráka samozřejmě těší. „Kdyby mi někdo před padesáti lety řekl, že bude mít své ulice, svou hvězdu, brouka a pšenici – a nedávno jsem křtil dokonce most – tak bych řekl, že se zbláznil. Ale je to tak," podotkl Svěrák. Upozornil, že ani on, ani Ladislav Smoljak svou ulici nemá. „Ale Cimrman jich má několik," dodal.

Cimrmanovy ulice 

Divadelní soubor, který po desetiletí rozvíjí jeho odkaz, ale podle něj není nezničitelný. „Jak už jedeme z kopce, tak musíme brzdit. Proto neustále snižujeme počet představení, abychom se neuhnali. Máme jich zatím dvacet do měsíce včetně těch přespolních. A já to chci na poradě k právě zahajované 50. sezoně srazit na osmnáct," podotkl k činnosti dvou zájezdových skupin Svěrák.

Po Járovi byly pojmenovány ulice – v Roztokách u Prahy, Olomouci, Dačicích, Letohradu či v Brně. V Lipníku nad Bečvou nese jeho jméno nábřeží, i když tam vodní tok chybí. Milovníci humoru oblíbených cimrmanologů vědí, že ve stanici Kaproun blízko Kunžaku byl Jára roku 1900 vyhozen z vlaku, protože neměl jízdenku.

Podobizna slavného génia 

Dodnes to připomíná reliéf, jak se při pádu otiskl do hlíny. Náměstí v Lomnici blízko Tišnova zdobí plastika Cimrmanových nohou začátek naučné stezky, v Březové nad Svitavou věnovali Mistrovi mezi stromy ukrytou rozhlednu. V letohradském zámku pečují o jeho rodnou světničku a pomník. Nejnižší rozhlednu Járy Cimrmana mají v Semilech-Nouzově – je na louce a připomíná spíše ohrádku.

S českým géniem je spojeno i Konopiště, kde prý s odporem vyučoval děti následníka císařského trůnu Františka Ferdinanda d'Este. Tajně je přitom učil píseň Hej, Slované a vštěpoval jim, že monarchie je zřízení prohnilé.

Čtěte také: Supraphon oslaví padesátiny Divadla Járy Cimrmana vinylem