Kytarista Vilém Dvořák, baskytarista Tomáš Richter a bubeník Vít Bořil založili kapelu The Crushers poté, co se poznali na jamech v kutnohorském klubu Česká 1, kde budou mít shodou okolností také nejbližší koncert. Ale k tomu se ještě dostanu. K povídání o The Crushers a hlavně o jejich nedávné evropské tour jsem se sešel v Blues Café pouze se dvěma třetinami kapely, Tomáš si v neděli plnil rodinné povinnosti.

close Vít Bořil (vlevo) a Vilém Dvořák. info Zdroj: Jan Šmok zoom_in Vít Bořil (vlevo) a Vilém Dvořák v kutnohorském Blues Café.

The Crushers působí na hudební scéně už nějaký ten pátek. Kdy a jak jste začínali?
Vít Bořil: Poznali jsme se na jamech v kutnohorském klubu Česká 1, potom mě kluci pozvali do hospody a založili jsme kapelu.
Vilém Dvořák: V roce 2015 jsme začali zkoušet, nejdřív u nás doma. Během měsíce jsme měli hotových asi osm písní, šlo to rychle. Po čtyřech měsících jsme začali koncertovat.
V.B.: První koncert byl v České 1 a přišlo asi sto šedesát lidí.
V.D.: Taky bylo vstupný asi dvacet korun…

Fotogalerie: Exkurze do minulosti: The Crushers 19.8.2018 na Palackého náměstí v Kutné Hoře.

Exkurze do minulosti: The Crushers v roce 2018

Od začátku jste psali texty v angličtině, ambice psát česky nikdy nebyla?
V.D.: Máme jednu českou…
V.B.: A hrajeme ji, hráli jsme ji i na tour. A do našeho setu zapadá úplně v pohodě.
V.D.: Jde asi o to, najít nějaký způsob, kterým to zasadit do tý hudby, aby to nebylo debilní. Navazujeme na tradici britský kytarovky a je těžký to dělat česky tak, aby to neznělo úplně hloupě. Ale ambice tam je, protože některé věci je mnohem lepší předávat v češtině, člověk už potom může vytvářet písně s nějakým sdělením. V tý angličtině se o tom hovořit nedá, kolik lidí poslouchá ty texty? Nikdo. Je to prostě úplně jiná věc.
V.B.: On taky nikdo z nás v angličtině nepřemýšlí, prostě není to náš rodný jazyk.

V roce 2015 Vítek Bořil v rozhovoru pro Deník zmínil, že vaší touhou je koncertně proniknout za hranice republiky, nejlépe směrem na západ. Tohle přání se vám splnilo začátkem letošního roku, kdy jste vyrazili na evropskou tour. Jak k tomu došlo?
V.B.: Oslovila nás kolínská kapela Blank Out, respektive Honza Dousek, který celou tour organizoval. Honza je součástí komunity undergroundových a punkových kapel, sám zve i kapely do Kolína, takže má spoustu kontaktů. Hned jsme věděli, že je to příležitost, kterou si nechceme nechat ujít a že to bude velká jízda, tak jsme do toho šli.
V.D.: Tomáš chvíli váhal, jestli ho nebudou postrádat doma, ale žena ho přemluvila.

Kde všude jste v rámci evropské tour hráli?
V.D.: Začali jsme v Dachau… 
V.B.: Přes Friedrichshafen jsme pokračovali do Bernu a dlouhým přejezdem do Francie, hráli jsme na předměstí Montpellier, pokračovali jsme do Barcelony a směrem na západ do katalánského města Lleida, kam na nás přišla i parta Čechů, kteří žijí už dvacet let v nedaleké vesnici. Potom přes Marseille a Monako do Janova a do Innsbrucku.
V.D.: Chtěli jsme zahrát i v Andoře, ale není tam žádnej klub.

Z koncertu The Crushers v Barceloně /2023/ | Video: se svolením The Crushers

Z barcelonského koncertu The Crushers.

Hráli jste převážně v klubech?
V.B.: Ano, v nejrůznějších klubech, pokaždé jiné prostředí, jiná komunita. Ale co měly společné, vždycky šlo o silnou komunitu lidí, kteří v tom místě pořádali nejrůznější akce.

Nejsilnější zážitek z tour?
V.B.: Můj nejsilnější zážitek, moment, to si musím promyslet…
V.D.: Teď se Vítek narovná a začne mluvit spisovně.
V.B.: Asi starej římskej akvadukt z roku 60 n.l. (Vítek se narovnal a snaží se nemluvit spisovně, pozn. red.) Ale zážitek byla celá ta jízda, prostě celá tour byla jeden velkej zážitek.
V.D.: Pokusím se nabídnout něco trochu použitelnějšího. Největší zážitek bylo hraní v autobuse, vyklizeným autobuse s kamnama ve Friedrichshafenu. Jmenuje se to Wagenplatz, jsou tam komunity lidí, kteří dostali od města pozemek, na kterém žijí v karavanech a mobilheimech. Tohle byla komunita sedmi lidí, ti měli ten autobus a v něm pořádali koncerty. Lidí přišlo asi třicet, takže narváno a jak jsme hráli, celej autobus se s náma houpal.
V.B.: Ještě mi utkvěl Janov, tam jsme hráli v polorozpadlé budově na kraji města, takovej squat. Zážitek byl následný nocleh u Paola, v hrozně malým bytě, kde byla hlava na hlavě. Měl tam jen kytary, comba a desky.
V.D.: Jo, Paolo byl dobrej týpek, on bral nějaký opiový injekce na bolesti zad, když jsme ráno odcházeli, ani si toho nevšimnul.

Kde na vás přišlo nejvíc lidí?
V.B.: Asi v Innsbrucku, nějakých padesát lidí.
V.D.: To víc, nejmíň sedmdesát, bylo prostě plno.

The Crushers zvou na koncert pro Beryho v České1 | Video: Jan Šmok

Videopozvánka na koncert pro Beryho, 24. března 2023 v České 1.

Padly i nějaké nabídky? Plánuje se další tour?
V.D.: Kluci z Blank Out by si to chtěli zopakovat a my se určitě nebráníme, sedli jsme si. Možná příští rok absolvujeme něco podobného, tentokrát třeba směrem víc na sever. Velká nabídka žádná nepřišla, ale to bylo daný hlavně tím, že to bylo hodně punkový a navíc v zimě. Vlastně všude nám říkali, že máme přijet v létě. Ale máme nové kontakty, třeba na výborného rakouského grafika, s kterým chci něco udělat.
V.B.: Všichni jsme byli nadšení, jak dobře obě kapely fungovaly na tour spolu. Což je základ úspěchu, aby tam nebyly nějaký velký neshody a rozpory. Tour v zimě byla možná bláznivej nápad, ale zase teď víme, že když jsme to zvládli v zimě, dáme to i za příznivějších podmínek. Hned po návratu jsme měli skvělej koncert v pražském Rock Café. Myslím, že právě tour nás posunula v živém hraní, který je teď syrovější a autentičtější.

Tour máte tedy zdárně za sebou, čtenáři si mohou v článku pustit i váš aktuální klip Cannon Ball. Co vás čeká v nejbližší době?
V.B.: Tak nejbližší hraní nás čeká 24. března v České 1, na koncertu pro Tomáše "Beryho" Beránka, našeho kamaráda, který před sedmi lety tragicky zahynul. Budou tam hrát právě i Blank Out a další kapely.
V.D.: Potom nás čeká práce na EP, mělo by tam být šest písniček, vydáme si ho sami. A v létě samozřejmě další koncerty, ale to je ještě daleko.