Jednodenní festival vyvrcholil odpoledne v Kampusu Hybernská, kde návštěvníkům nabídne průřez umělecké tvorby studentů od hudby po divadlo, prezentaci studentských spolků či neziskových organizací a také diskuse o aktuálních tématech.

Průvod mladých lidí ve veselých kostýmech vyšel z Kampy asi hodinu před polednem. Cestu hlavně zpočátku komplikoval silný vítr, a to především dvěma studentům v čele průvodu, kteří nesli velký transparent. Lidé v průvodu si zpívali, provolávali vtipná hesla a podporovali své kandidáty na krále či královnu Majálesu. Na tramvajové zastávce Újezd se například pochod prohlásil za tramvaj s číslem 22,5 a začal požadovat tramvaje do všech škol.

Prahou prošel průvod Studentského majálesu. | Video: Deník/ Radek Cihla

Při pochodu dělali studenti zastávky, při nichž se kandidáti na královskou pozici utkávali v disciplínách. Například na náměstí Václava Havla u Národního divadla museli uchazeči spolu s družinami vytvořit "živou sochu" představující jednu ze stanic pražského metra, a to u příležitosti 50. výročí otevření první stanice metra. Studenti tak vytvořili sousoší představující Muzeum či Invalidovnu, největší ohlas však sklidilo hejno kačerů symbolizující Kačerov.

Kořeny studentské slavnosti majálesu sahají až do 15. století. Původně to byly výlety studentů s učiteli do přírody se zpěvem, recitací a divadlem. Od 19. století majáles získal podobu karnevalového a recesistického průvodu s volbou krále.

Tradice v Česku ochabovala po druhé světové válce, komunisté se v poválečných letech snažili studentské slavnosti proměnit v organizovanou svazáckou manifestaci po vzoru prvomájových politických průvodů. Původní duch akce se postupně navracel po pádu Stalinova kultu v roce 1956.

Oficiálně byly slavnosti povoleny v roce 1964. O rok později se v Praze uskutečnila zřejmě nejznámější majálesová slavnost, když byl králem zvolen americký básník a představitel beatnického hnutí Allen Ginsberg. Tradici majálesů přerušila normalizace, studenti akce obnovili v roce 1990.