Podle Špalka jsou důvody, proč tento titul vybral, zřejmé. „Na počátku rozhodnutí zkoušet hru Jonáš a tingl-tangl byly v mém případě sobecké důvody. Elpíčka divadla Semafor z konce 60. let byla u nás doma značně odřená, hlášky z této hry oblíbené. Přesto jsem si uvědomoval, že o tom vlastně moc nevím. Zároveň jsem myslel na to, že aktivní pamětníci - protagonisté jsou stále tady a je možné se s nimi sejít na výzvědy," vysvětlil. Setkal se proto nejen s Jiřím Suchým.

Jiří Suchý se jiným nastudovánín nebrání

„Jednou tady u mě doma byl celý soubor a všechno jsme důkladně probrali. Držím jim palce, ale na premiéru nepřijdu. Už jsme se však s Jitkou Molavcovou objednali na první reprízu," řekl Suchý. Jonáše podle svých slov viděl v Kladně či v Hradci Králové, jiným nastudováním se nebrání.

Podle Špalka tento projekt navíc žánrově skvěle zapadá do nové programové řady Kašpar. Muzik, která si našla v repertoáru místo vždy od ledna do března každý pátek večer od devíti hodin večer.

Autoři se vyznali z lásky ke kabaretům

Inscenace Jonáš a tingl-tangl byla výjimečným mezníkem Semaforu, který se na konci sezony 1961/1962 ocitlo po odchodu interpretačních opor Waldemara Matušky, Evy Pilarové a Karla Štědrého v nezáviděníhodné situaci. Soubor tehdy putoval po Praze bez zřizovatele, existenční nejistota vyplývala i z absence stálého jeviště.

Právě to přinutilo autorskou dvojici Jiří Suchý a Jiří Šlitr k tomu, aby vystoupili poprvé na jeviště společně. Jak sami napsali, „tímto představením se vyznali z lásky ke kabaretům, music hallům a tingl-tanglům, ve kterých v životě nebyli, ale jejichž atmosféru tuší". Další informace o této v pořadí už 115. premiéře spolku Kašpar jsou na adrese www.divadlovceletne.cz.

Jonáše uváděli i v Šumperku 

Podle informací pražského Divadelního ústavu se semaforské hry od svého vzniku objevily na profesionálních jevištích v takřka osmi desítkách nastudování. Jonáše uvedli například v roce 1995 v Šumperku a začátkem 90. let v královéhradeckém Klicperově divadle.

Nejčastěji uváděnými tituly jsou Kdyby tisíc klarinetů (loni v Plzni, předtím v Uherském Hradišti, Jihlavě, Brně, Mostě, Liberci i v pražském Divadle pod Palmovkou) a také Dobře placená procházka. Tato Šlitrova a Suchého opera vynikla zejména v nastudování Miloše Formana a jeho synů Petra a Matěje před deseti lety v Národním divadle. Premiéru však měla i v roce 1991 ve Zlíně a v posledních letech v Hradci Králové, Chebu a Uherském Hradišti.

Čtěte také: Za měsíc začne v Divadle Komedie hrát Divadlo na Zábradlí