Plečnik se podílel také na úpravách letního prezidentského sídla v Lánech. Podobě české metropole výrazně přispěl i svým kostelem Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad. Kostel, který tvoří dominantu horních Vinohrad, bývá považován za nejvýznamnější sakrální stavbu dvacátého století na území Čech.

Plečnik v Lublani vybudoval školu architektury 

Svými projekty, ve kterých se vyhýbal pokusům o slovanský folklór, si Plečnik znepřátelil české nacionalisty, ale ochrannou ruku nad ním držela Masarykova rodina. Po roce 1930 nacionalistické útoky ještě zesílily a objevovaly se nenávistné články s titulky typu "cizák ničí posvátné sídlo českých králů".

Poté, co ho nemocný Masaryk již nemohl dále hájit, Plečnik práci na Hradě opustil. Údajně za ni nevzal žádný honorář; říkal, že tento úkol považuje za největší poctu. V Lublani poté Plečnik vybudoval školu architektury a výrazně ovlivnil urbanistické řešení města. Zemřel 7. ledna 1957.

Čtěte také: Významná pražská památka usiluje o UNESCO