Golem a rabi Löw jsou v nejširším povědomí známi jako postavy z pověstí, z filmu Císařův pekař a Pekařův císař či z románu Gustava Meyrinka.

Významný učenec z pražského ghetta

Jako významného učence a myslitele v židovském prostředí nazývaného Maharal představuje nyní rabiho Löwa výstava na Pražském hradě připravená spolu s pražským Židovským muzeem.

Autoři přivádějí návštěvníka do prostředí Prahy v době císaře Rudolfa II., který na svůj dvůr zval věhlasné umělce i učence své doby, sám se zabýval alchymií, astrologií a kabalou. Není divu, že toto intelektuální prostředí bylo v kontaktu s předními učenci židovské komunity, mezi jejíž čelné představitele právě rabín Jehuda Leva (Löw) ben Becalel (Maharal) patřil.

Ceta Maharalovým životem

V první části je výstava nazvaná podle jednoho z děl rabiho Löwa Cesta života seznamuje návštěvníka s Maharalovým životem, pokračuje exponáty spjatými s dobovým židovským myšlením a poznáním, uvádí návštěvníka do prostředí Prahy 16. století a konečně představuje obraz rabiho Löwa v literatuře a umění s vyvrcholením zájmu mezi avantgardou a surrealismem. Na jednom z displejů lze sledovat trojrozměrné záběry významných budov pražského židovského města podle Langweilova modelu, na jiném pak ukázky z filmů inspirovaných golemem a rabim Löwem.

Exponáty pocházejí především ze sbírek Židovského muzea v Praze, sedm předmětů je ze sbírek Správy Pražského hradu, dalších 69 zapůjčilo 10 českých institucí, 13 exponátů pochází ze sedmi zahraničních institucí.

Náhrobek sledovala Státní bezpečnost

Jde převážně o artefakty, ať už o vzácné nádoby, textilie, knihy či šperky, ale je tu například i replika náhrobku Löwova příbuzného z pražského Starého židovského hřbitova. Velký prostor je věnován výtvarným dílům, ať už jde o obrazy zachycující mizející pražské ghetto či motivy hřbitovní, Šalounův pomník rabiho Löwa a zejména ilustracím pražského umělce Huga Steinera-Prag, který je znám především svým výtvarným doprovodem Meyrinkovy knihy Golem z roku 1915.

Pozornost návštěvníků Prahy dlouhodobě poutá náhrobek rabiho Löwa na Starém židovském hřbitově. Do malé skuliny v tomto náhrobku návštěvníci na papírcích píší svá přání, neboť se věří, že rabi Löw má schopnost napomoci k jejich uskutečnění. Kvůli tomu byl v letech komunistické totality náhrobek dokonce sledován Státní bezpečností, která se domnívala, že by mohlo jít o tzv. „mrtvou schránku“ sloužící špionáži.

Magický zvonek

Jedním z prostředků, jenž propojuje židovské prostředí se zájmy císaře Rudolfa, je kabalistické učení, jak o tom svědčí i exponáty. Mezi nejzajímavější jistě patří císařův magický zvonek, zapůjčený z vídeňského Kunstmusea

Je vyroben ze slitiny sedmi kovů a pozlacen. Na plášti jej zdobí reliéf zobrazující sedm antických božstev, vyobrazeno je tu i dvanáct znamení zvěrokruhu. Císař údajně tento zvonek využíval při magických a alchymických operacích.

Skutečný člověk, ne legenda

S tím také souvisí Rudolfův zájem o golema, umělou bytost, o níž se zmiňuje už talmud. Ovšem srabim Löwem spojila stvoření golema vlastně až romantická literární tradice první poloviny 19. století. Definitivní podoba pověsti se pak ustálila až díky spisovateli Judlu Rosenbergovi teprve na počátku 20. století.

Výstava návštěvníka především seznamuje se skutečným, a nikoli jen legendárním rabim Löwem–Maharalem a přináší některá nová zjištění. Mezi ně patří potvrzení, že sice Löwův rod pocházel z Prahy, ale sám Maharal se narodil v Poznani (dříve se soudilo, že ve Wormsu) a teprve ve stáří se usadil v Praze, ovšem již předtím byl rabínem v moravském Mikulově. Upřesněna je i doba učencova života (kol. 1525–1609).

Cesta života, Rabi Löw (kol. 1525–1609)

Císařská konírna Pražského hradu
Správa Pražského hradu a Židovské muzeum v Praze
Kurátoři: Arno Pařík a Alexandr Putík
Otevřeno od 5. srpna do 8. listopadu denně od 10 do 18 hod.