Tvrdí, že v krematoriích vznikají přebytky, tedy popel zesnulých, který končí často bez piety na skládkách. Chce tak otevřít diskusi o pokřiveném vztahu současné společnosti ke smrti. Za galerii o tom informovala Diana Mužíková. Varovala zároveň před mediální a právní dezinterpretací. Policie plánuje se výstavou zabývat, dnes ale určitě nijak zasahovat nebude, řekla její mluvčí Eva Stulíková.

Autor je veřejnosti znám jako spoluautor atomového výbuchu na druhém kanálu České televize či upravených semaforů v metropoli. Instalaci nazval Grave Robber neboli Vykradač hrobů.

Ještě před večerní vernisáží vydalo vedení galerie oficiální stanovisko. Velmi prý zvažovali, zda je vhodné prezentovat tento projekt v galerii, nakonec se rozhodli, že ano. Týcovo dílo hájí: „To, co udělal, je poctivá a bolestná umělecká zpověď o době, ve které žijeme. Smrt byla vyloučena z dobré společnosti, jako bychom se za ni styděli, jako by byla něco nepatřičného.“ Vystavené obrazy jsou neprodejné a galerie umělci navrhla, aby byl popel zesnulých po skončení výstavy s veškerou pietou rozprášen na důstojném místě.

„Když Vám v šesti letech zemře matka, vy ji vnímáte jako dvoukilovou plechovou urnu a zbytek života její podobu znáte jen z fotografie, tak jako dítě věříte, že existuje způsob, jak ji z té plechovky osvobodíte… a nejen ji,“ okomentoval expozici sám autor.

Policie chystá výslechy

„My o té výstavě samozřejmě víme, ale dnes žádnou razii nechystáme. V průběhu týdne ale plánujeme výslechy osob, které s tou akcí mají něco společného. Nelze zatím vyloučit, že jde o přestupek případně dokonce o trestný čin hanobení lidských ostatků,“ řekla Stulíková.

Také podle advokáta Josefa Lžičaře by mohlo jít o trestný čin. „Popel je považován za lidský ostatek, a pokud s ním je svévolně nakládáno, mohlo by to být klasifikováno jako jeho hanobení. Záleží však na dalších okolnostech a musí to rozhodnout orgány činné v trestní řízení,“ řekl. V pořádku prý není ani to, pokud přebytky popela končí bez piety na skládkách. „Záleží na tom, zda je to na nějaké rozptylové či vsypové louce, nebo naopak někde mimo na smetišti. To by samozřejmě nebylo správné,“ dodal Lžičař.

Nejznámější akcí Romana Týce (1974) je projekt Semafory (2007), ve kterém autor na 50 semaforech pro chodce po celé Praze nahradil čočky se statickými panáčky za panáčky v akci – sedícího, ukřižovaného, čurajícího, odpočívajícího či s flaškou. Za projekt získal první cenu na vídeňském festivalu Sidewalk cinema, naproti tomu v České republice byl Týc za projekt odsouzen k trestu odnětí svobody ve výši jednoho měsíce a momentálně čeká na rozhodnutí k nástupu trestu do vězení.

Čtěte také: Pohřební ústav: Popel nemůže skončit na skládce