Ačkoliv po vyslovení sousloví "ples v opeře" se většině lidí vybaví Vídeň, kolébkou těchto společenských událostí je Paříž, kde v roce 1715 Ludvík XV. poprvé otevřel operu pro pořádání plesů. Ve Vídni měl ples poněkud obtížnější cestu na vrchol.

V Praze se první ples v Opeře konal v roce 1948

Císař František I. povolil v roce 1818 ples umělců v Divadle na Vídeňce pouze jako výjimku. Po roce 1848 nechal František Josef I. postavit vídeňskou operu, zákaz konání plesů ale opět potvrdil. Plesání se tak v nové opeře konalo až v roce 1877.

V Praze se první Ples v Opeře konal v roce 1948. Již tehdy se ples, v jehož přípravném výboru byl například i světoznámý dirigent Rafael Kubelík, stal výjimečnou společenskou událostí.

S plesu se omluvil prezident

První obnovený Ples v opeře v roce 1992 očekávání organizátorů ale zcela nesplnil. Některá místa zamýšlená původně pro vysoké československé představitele i pro zahraniční politiky nebo diplomaty zůstala nakonec převážně prázdná.

Omluvil se například prezident Václav Havel, nepřišli ani ministři, kteří byli v čestném výboru plesu. V ložích tak usedli například šlechtici nebo představitelé sponzorských firem.

Na ples v opeře zavítal Delon, Ustinov i Häkkinen 

Středem zájmu tak byla Ivana Trumpová, která - oděna v černé a bílé - usedla na čestném místě v loži. Na plese jí doprovázel její tehdejší italský přítel Riccardo Mazzucchelli. Čistý výtěžek plesu byl půl milionu korun. Jedličkovu ústavu byla poskytnuta možnost prodeje dobročinných losů v prostorách divadla.

Do Prahy na Ples v opeře od té doby zavítali například francouzský herec Alain Delon, jeho britský kolega Peter Ustinov, představitelka filmové Angeliky, francouzská herečka Michele Mercierová nebo finský jezdec F1 Mika Häkkinen.

Čtěte také: Vyrazit na ples do opery? Nejdříve za tři roky