Čtrnáct panelů představuje minulost i současnost vorařského řemesla, které bylo z iniciativy šesti zemí včetně České republiky nově zapsáno na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO.

Nekula zdůraznil, že vodní toky nejsou jen řeky, přehrady či vodní elektrárny. „Je s nimi spojena i staletá tradice řemeslné a plavební dovednosti našich předků,“ ocenil ministr s tím, že kulturního odkazu celých generací vorařů si velmi váží. Stejně jako práce, kterou jeho zachování věnuje Vltavan Čechy – svaz vltavanských spolků sdružující vorařské spolky na Vltavě: v Praze, Davli, Štěchovicích a Purkarci.

Vybudování přehrad sice plavbu vorů ke komerčním účelům zastavilo, tradice ale zůstávají stále živé. Plavci na vorech bývali zdatní muži, kteří si museli umět poradit v každé situaci: znali jak řemeslné postupy při stavbě vorů, tak měli spoustu poznatků a zkušeností spojených s jejich pohybem po řece. Práce to byla nebezpečná, a tudíž i vážená a oceňovaná. Spojeny jsou s nimi i specifická kultura, osobité zvyky a svébytná vorařská slovesnost otisknutá do plaveckého slangu a plaveckých písní.

close Zahájení výstavy o vorařství v sídle Povodí Vltavy – zleva geneální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala a ministr zemědělství Zdeněk Nekula info Zdroj: Povodí Vltavy zoom_in Zahájení výstavy o vorařství v sídle Povodí Vltavy – zleva geneální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala a ministr zemědělství Zdeněk Nekula

K tomu, že je sám členem spolku Vltavan v Praze, se při vernisáži přihlásil i generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. „Jsem pyšný na to, co voroplavba a Vltavané dokázali, a svým bratrům a sestrám, jak se mezi sebou oslovujeme, gratuluji k zápisu vorařství na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva, kam plným právem patří,“ uvedl Kubala. A prezident Vltavanu – Čechy Jaroslav Camplík slibuje, že bratři a sestry budou dělat vše, aby toto řemeslo zachovali i pro další generace.