Ve čtvrtek 13. června časně ráno se pak stala místem startu vzpomínkové jízdy 1000 mil československých. Automobily s krásou prověřenou desetiletími vyjely směrem na Bratislavu. Zpět do Prahy se vrátí v sobotu 15. června, kdy vpodvečer dorazí do cíle na Letné: před Národní technické muzeum.

Hlavní je dojet, dojet v pořádku – a když je auto otevřené, pokud možno moc nezmoknout. Cokoli dalšího – jako třeba přední umístění – už je úspěch navíc. V tomto duchu se vyjadřují účastníci veteránských soutěží tradičně; v případě takto dlouhé štreky to platí dvojnásob. Účast představuje mimořádný zážitek – ale současně i velmi náročný fyzický výkon. Posilovače řízení nebo brzd neexistují, i pérování leckdy chybí…

Připomínka slavného roku 1934

Letošní vzpomínková jízda je jubilejní, zdůrazňuje Bohumil Pácl z Autoklubu ČR. Autoklub sice slaví 120 let od svého založení – nicméně na mysli má jubileum jiné. Soutěž vozů vyrobených do roku 1939, nad níž přijali záštitu končící prezidentka Slovenské republiky Zuzana Čaputová a český prezident Petr Pavel (ale i další politici – ministr dopravy Martin Kupka či jeho kolega z resortu kultury Martin Baxa) totiž připomíná 90 let od nejslavnějšího závodu „Mílí“ v roce 1934.

Vzpomínka je to skutečně se vší parádou, zdůrazňuje ředitel soutěže Jiří Patočka, když ve 120členném startovním poli upozorňuje na hned čtyři vozy, které už jely i původních 1000 mil československých. Podívají se tak do míst, která už kdysi poznaly. Nynější jízda totiž v maximální míře kopíruje tradiční prvorepublikovou trasu závodu. „Aero 750 Sport bylo postaveno speciálně pro tento závod, s vozem Praga Alfa v roce 1933 zvítězil Ing. Petr Mucha, třetím vozem je Tatra 77 z roku 1934 a jako čtvrtý se letos poprvé představuje vůz Jawa 750, se kterým v roce 1934 startoval Antonín Vitvar,“ vypočetl Patočka.

Automobily s pozoruhodnými osudy

Obdivovat lze všechny vozy; čím zaujmout má skutečně každičký z nich. Zasvěcené nadšence osloví rozmanité technické vychytávky, i laiky pak nadchne ladnost plechových křivek nebo třeba propracovanost interiéru včetně designu přístrojové desky. Naprostým unikátem – skutečně v celém startovním poli nepřehlédnutelným – je stroj na podvozku značky Alvis 12/70, s nímž přijel František Sichler z Brna.

„Stavěl to Angličan Robin Everall – pilot, podle čehož auto i vypadá – který s tím jezdil závody v Anglii,“ řekl majitel Deníku. Šlo prý hlavně o tenkrát velmi populární závody do vrchu, ale i okruhové. „Potom šlo auto do Nizozemí – a také v Holandsku závodilo,“ připomíná Sichler pozoruhodné osudy svého vozu. Asi ještě pozoruhodnější, než by kdo očekával. „Jezdila s tím rodina Riekers,“ konstatuje – a přikyvuje: ano, právě ta, jejíž jméno nese i u nás známá značka obuvi.

Vzpomínkové jízdy 1000 mil československých se František Sichler účastní s vozem, který si původně pro závodění postavil britský pilot na podvozku Alvis 12/70. | Video: Deník/Milan Holakovský

„Oni pak přešli na Bentley – a já to koupil od nich,“ říká, jako by se nechumelilo. A vlastně prý ani o nic mimořádného nešlo: koupě podobného unikátu a jeho převoz podle něj v rámci Evropské unie není problém. Náročnější je na něj vydělat – a také si to správné auto vybrat. „Já hledal tak pět let: brouzdal jsem internetem, tohle auto jsem si vyhlédl a zadařilo se,“ přibližuje pořízení vozu, který vlastní třetím rokem.

Unikátní automobily vysílá do 1000 mil československých také Národní technické muzeum: hned tři auta s dvoudobými motory, upozornil generální ředitel muzea Karel Ksandr. Ostatně i on sám se jízdy účastní. S muzejními auty však jedou nadšení kolegové – ale i kolegyně, když jedna posádka je čistě ženská. „Vedle osvědčených vozů Jawa Minor z 1939 a Aero 50 HP z 1938 se na startu poprvé objeví právě opravené Aero 662 z roku 1931, jehož majitelem byl Jaromír Nezval; výrazná osobnost naší veteránské scény,“ konstatoval Ksandr. Mimochodem – Nezvalovu aerovku získalo muzeum v roce 2021 – a zprovoznilo ji ve stavu, v jakém se s ní bývalý majitel účastnil veteránských akcí. Je to připomínka toho, že svět milovníků, sběratelů a renovátorů historických vozidel se už sám stal součástí historie.

Zástupce svých sbírek vyslalo na trať i Škoda Muzeum z Mladé Boleslavi. Je to model Rapid OHV takzvaného „dálnicového typu“; dosahující rychlosti až 120 km/h a s aerodynamickou karoserií. Škoda Auto si připomíná 85 let od začátku jeho výroby – i to, že jde o skutečný unikát: podle firemních údajů bylo mezi roky 1939 a 1941 vyrobeno pouze 110 kusů.

Minulost každého ze zúčastněných aut a jeho osudy mohou vyprávět nikoli příběhy, ale hotové romány. Při čtvrtečním startu, spojeném se stručným představením posádek i jejich strojů, jež vyjížděly na trať v minutových intervalech, například zaujal automobil, jehož prvním vlastníkem bylo rakousko-uherské ministerstvo války. Nebo třeba vůz s překvapivě tichým chodem motoru, který si původně pořídila firma Louis Vuitton. Či například pozoruhodné putování auta, které se k nám nakonec dostalo přes Austrálii.

Závodit mohou v sobotu i děti

Středeční technickou přejímku před Autoklubem oživil doprovodný program nabízející dobovou hudbu, ale i módní přehlídku s představením oděvů z 20. a 30. let minulého století pro dámy i pány pro různé příležitosti – včetně pravidel pro jejich používání, přičemž dodržování etikety prvorepubliková éra dbala. Alespoň v lepší společnosti s velkou důsledností. A tradiční zapojení Salonu první republiky do programu není náhodné: původní závod 1000 mil československých tehdy představoval i významnou společenskou událost, kterou si nenechaly ujít špičky tehdejší společnosti.

Vzpomínkovou jízdu veteránů 1000 mil československých provází prvorepubliková atmosféra – včetně módní přehlídky. | Video: Deník/Milan Holakovský

Také odpoledne v sobotu 15. června, kdy soutěž 1000 mil československých 2024 vyvrcholí mezi 17. a 19. hodinou průjezdem vozů cílovou rovinkou před budovou Národního technického muzea, nabídne povyražení. Mimo jiné se zde pro děti od tří do sedmi let už během odpoledne chystá další ročník Rallye NTM – soutěže v jízdě pravidelnosti na šlapacích autíčkách (kdy jde o to dosáhnout při opakovaných průjezdech trati co nejshodnějších časů). Letenský kolotoč bude otevřen do 19 hodin.

Závod 1000 mil československých

- Soutěž obnovuje tradici závodu 1000 mil československých, který byl pod záštitou prezidenta Tomáše G. Masaryka pořádán Autoklubem Republiky Československé v letech 1933, 1934 a 1935.
- Šlo o rychlostní závod cestovních automobilů na tehdy nejdůležitější domácí silniční trase z Prahy do Bratislavy, přes Kolín, Německý Brod, Jihlavu, Velké Meziříčí, Brno a Břeclav.
- Účastníci původního závodu jeli z Prahy do Bratislavy a zpět do Prahy bez přerušení dvakrát. Celkem tedy absolvovali bez odpočinku téměř 1,6 tisíce kilometrů ostré jízdy.
- Za nejslavnější ročník závodu je považován ročník 1934, kdy byly nejméně jedním automobilem reprezentovány všechny domácí automobilky – a někteří závodníci dosáhli rekordních, o rok později již nepřekonaných časů. Absolutně nejrychlejší byl tehdy Jindřich Knapp na voze Walter Standard S: závod zvládl s průměrem téměř 104 km/h – a v poslední čtvrtině závodu z Bratislavy do Prahy dokonce dosáhl průměru přes 108 km/h.
- Slávu závodu ze 30. let oživil v roce 1970 Veteran Car Club Praha. Od roku 2015 jezdí historické automobily 1000 mil československých každoročně.
- Pořadatelem soutěže je dnes Spolek přátel 1000 mil československých společně se spoluorganizátory Autoklubem ČR, Veterán klubem Bratislava, Veteran Car Clubem Praha a Národním technickým muzeem.

Zdroj: Petr Kožíšek, kurátor automobilové dopravy Národního technického muzea