Jde však o akci s tradicí delší než dvanáct let, řekl Deníku místopředseda klubu Michal Bohaboj. „Museli jsme mít dva roky pauzu kvůli covidu,“ vysvětlil. Historicky rekordní účast dosáhla 120 vozidel, pro něž už tenkrát byl areál těsný, tentokrát se za velmi příjemného počasí sjelo ke stovce účastníků.

S aerovkou ze třicátých let minulého století – a také s manželkou jako spolujezdkyní – dorazil na párty veteránů Luděk Platil z Prahy. Nebo, chcete-li, od Jílového, kde historické auto garážuje. Z vozu Aero 30 z roku 1934, jenž získal návštěvnické ocenění, měl během posledních pěti let let v rukou každičký díl. Automobil, který oceňuje jako krásný, spolehlivý, rychlý a nádherně jednoduchý, totiž nekoupil vcelku, ale jako hromadu dílů naskládaných v bednách.

Veterán párty na Chvalské tvrzi: prvenství v návštěvnickém hlasování získal Luděk Platil z Prahy, který přivezl představit vůz Aero 30 z roku 1934. | Video: Milan Holakovský

Naštěstí byl vůz kompletní, a tak se majitel mohl ve chvílích volna naplno věnovat renovaci – a ne shánění. Automobil má většinu prvků originálních. Nově pořízené jsou pneumatiky – alespoň ty, na kterých se jezdí; rezerva už je ale původní.

Platil, který v Praze podniká v několika oborech, zvládl většinu prací sám. „Kromě laku,“ upřesnil. Na dotaz Deníku si pochvaloval, že doma má pro svého koníčka pochopení. „Kdo si hraje, nezlobí,“ prohlásil, čímž vyvolal úsměv i na tváři partnerky. Ta Deníku potvrdila, že se ho snaží podporovat – i když ne tím, že by si i ona sama oblékla montérky a pouštěla se do větších prací. „Jen když musím něco podat, podržet nebo sešlápnout,“ přiblížila, jak se zapojuje. A netajila radost nad tím, že zrovna jejich automobil získal v hlasování veřejnosti prvenství – zvlášť za situace, kdy stál v jedné řadě společně s dalšími nablýskanými aerovkami.

Návštěvníci hodnotili, co se jim líbí

Pořadatelé, kteří měli připravena i originální ocenění vyrobená speciálně pro tuto soutěž místními řemeslníky, sice vyhlašovali nejúspěšnější trojici ve třech různých kategoriích – předválečná auta, poválečná auta a motorky – přece jen ale největší váhu má prvenství v kategorii nejstarších automobilů. Však také při předávání cen zaznělo, že se vlastně rovná absolutními vítězství. Místopředseda pořádajícího klubu Deníku připomněl, že hodnotu ocenění zvyšuje fakt, že jde o výsledek nezávislého hlasování početných návštěvníků, kteří si vybrali, co se jim líbí nejvíc. Není tedy ovlivněn úsudkem „kamarádů kamarádů“ – byť majících odborný přehled.

Dvanáctý ročník akce Veterán párty, pořádané Klubem historických vozidel Horní Počernice, hostila během poslední dubnové soboty Chvalská tvrz. | Video: Milan Holakovský

Druhé místo v nejprestižnější kategorii získal vůbec nejstarší z vystavených vozů: automobil značky Buick z roku 1928, s nímž přijel místní mechanik Valdemar Vašenda. Jeho servis je známý opravami a úpravami vozů známých značek – a poslední dobou stále větším příklonem k práci na veteránech.

„Mně pomáhá renovovat felicii, řekl Deníku Bohaboj. Jestliže je Vašenda sám veteránista a s lidmi z pořádajícího klubu úzce spolupracuje, avšak sám členem není, byl při předávání ocenění popíchnut dokonce přes mikrofon: už prý by to byl čas změnit… Nejstarší motocykl, a to BSA z roku 1927, přivezl do areálu Chvalské tvrze Luboš Bubeníček. Jeho stroji také návštěvníci přiřkli prvenství v kategorii motorek.

Na vysokém kole v běžném provozu

Místopředseda Bohaboj také Deník upozornil na hostujícího „místního-nemístního veteránistu“ Jiřího Rybu z Vinoře. Ten přijel ukázat předchůdce dnešních jízdních kol – takzvané vysoké kolo. Konkrétně si zhruba před rokem pořídil repliku velocipédu z doby kolem roku 1890. Obstarat něco podobného podle jeho slov vlastně není problém. „Dělá to Martin Cvrček,“ upozornil na šikovného inženýra z Jíloviště, který se však práci s kovem věnuje v podstatně širším spektru.

Veterán párty na Chvalské tvrzi: s replikou vysokého kola z doby kolem roku 1890 zaujal Jiří Ryba z Vinoře. | Video: Milan Holakovský

Z domova do Horních Počernic i zpět se Ryba vydal v sedle. Deníku řekl, že to zase není tak daleko, aby se to nedalo zvládnout. „Nejdál od nás jsem byl zatím v Českém Brodě,“ připomněl. „Víceméně jsem jel po cyklostezkách – ale místy i po silnicích v běžném provozu,“ upřesnil. Vysoké kolo ho zaujalo tím, jak vypadá – a zlákalo proto, že rád zkouší nové věci. Když připouští, že zažil i pár pádů, překvapí tím, že nebyly spjaty se začátky.

„Spíš člověk sem tam spadne, když se trochu otrká,“ poznamenal. Jezdí hlavně po veteránských akcích; nějakou jízdu, která by zaujala svou výjimečností v podobě překonávání výzev nebo velkou vzdáleností, aktuálně neplánuje. Vyšlápne si hlavně pro vlastní potěšení: „Ze začátku jsem jezdil každý večer, když jsem se vrátil z práce.“ S koly však v zaměstnání nepracuje. „Mám ale rád všechny sporty – a kola mezi to patří,“ řekl Deníku.

Pocity pilota i odbojář Morávek

Návštěvníky Veterán párty na Chvalské tvrzi potěšila také třeba módní přehlídka dobových kostýmů s komentářem o vývoji odívání v průběhu desetiletí, přičemž vzhledem k vystaveným vozidlům nechyběl ani pohled na protivníky z druhé světové války: německého vojáka i amerického tříhvězdičkového generála. Nechyběly však ani hudební program, gastronomické potěšení či svezení historickým autobusem Škoda 706 RTO. Chvalská stodola také hostila výstavu plastikových modelů a návštěvníci si mohli vyzkoušet letecké trenažéry, jež přivezla Střední škola letecké a výpočetní techniky z Odoleny Vody.

S obrovskou pozorností se také setkaly zasvěcené povídání podplukovníka ve výslužbě Pavla Černého o osudech jednoho ze členů legendární odbojové skupiny Tři králové Václava Morávka a jeho představení čerstvě vydané knihy Morávkova zpověď – aneb Věřím v Boha a ve své pistole.

Stejně jako četné ukázky a dokumenty k odbojové činnosti za druhé světové války, jež Černý přivezl: od cyklostylu pro množení ilegálních tiskovin přes napodobeniny kousků uhlí s výbušninou uvnitř (schopných zničit parní lokomotivu), injekční stříkačku, jaká v Praze pomohla poslat na onen svět konfidenta gestapa, až po skutečné zbraně, jakými byli odbojáři vybaveni. Takové, na něž vedle boží ochrany spoléhal právě Morávek.

Dělám to proto, že mě to baví, říká muž, jenž složil aerovku

Nejoceňovanější prvenství získal v rámci návštěvnického hodnocení při 12. ročníku Veterán párty v areálu Chvalské tvrze vůz Aero 30 z roku 1934, s nímž přijel na sraz Luděk Platil z Prahy. Historický vůz sám poskládal, když jej koupil rozmontovaný na díly složené v bednách. Podniká v několika oborech, přičemž k jeho rozsáhlejšímu působení se řadí i činnost spojená s auty – avšak dílenskou práci v garáži má jen jako koníčka.

Veterán párty na Chvalské tvrzi: prvenství v návštěvnickém hlasování získal Luděk Platil z Prahy, který přivezl představit vůz Aero 30 z roku 1934. | Video: Milan Holakovský

Spíš velkého koně, naznačila manželka, když Deníku prozradila, že aerovka není první vůz, který její muž dával dohromady. „Má třeba Škodu 130, má kaipana, kterého si postavil,“ odkázala na vozidlo dodávané jako stavebnice. „Má těch aut víc: jedno rychlé, jedno staré – jak je potřeba. Něco i pro vnučku, kterou už máme,“ prozradila.

Fanda práce s auty Platil Deníku shrnul do několika slov, jak se propracoval až k sobotnímu ocenění: „Bylo na tom plno hodin páce.“

Vlastní práce?

Vlastní. Vlastně jsem to koupil na dílech v bednách.

Kdy?

Bude to pět let. Těch pět let jsem do dával dohromady.

Kdybyste řekl patnáct, věřil bych víc. Pokud tohle auto bylo rozložené v bednách – a dnes je v takovémto stavu…

V podstatě je to jednoduché auto; není tam nic moc složitého.

V jakém stavu díly byly, když jste je získal?

Důležité bylo, že auto bylo kompletní – věci jsem na to nesháněl.

Takže k němu byly třeba i pneumatiky?

Pneumatiky jsem kupoval nové. Ta, která je na rezervě, tam byla a je původní. Ale to, na čem jezdíme, jsme dali nové. Jinak se všechno dělalo odznovu.

Dá se odhadnout, jaká je hodnota toho auta – a na kolik vás přišlo?

Nepočítám to ani neodhaduji. Dělám to proto, že mě to baví. Je to koníček; to člověk nemůže dělat pro peníze.

Veterán párty na Chvalské tvrzi: prvenství v návštěvnickém hlasování získal Luděk Platil z Prahy, který přivezl představit vůz Aero 30 z roku 1934. | Video: Milan Holakovský

A odhad, kolik jste do toho vložil práce?

To také nevím. Pět let jsem to dělal ve volných chvilkách – vždycky když byl čas.

Vy jste „od řemesla“, nebo je to jen koníček?

Řemeslu jsem vyučený, ale vlastně je to hlavně koníček. Prostě člověk dělá všechno.

Je to opravdu vlastní práce – nebo pomáhali kamarádi, známí?

Pomáhali s lakem. Ten jsem nedělal.

Co bylo nejobtížnější?

Víceméně to připravit do laku.

Jezdíte teď po srazech, nebo máte tohle auto i na vyjížďky?

Letos jsme to postavili – a vyjeli jsme poprvé. Takže vlastně – první akce…

…a první cena.

A první cena.

close Dvanáctý ročník akce Veterán párty, pořádané Klubem historických vozidel Horní Počernice, hostila během poslední dubnové soboty Chvalská tvrz. Na snímku: prvenství v návštěvnickém hlasování získal Luděk Platil z Prahy, který přivezl představit vůz Aero 3 info Zdroj: Deník/Milan Holakovský zoom_in Dvanáctý ročník akce Veterán párty, pořádané Klubem historických vozidel Horní Počernice, hostila během poslední dubnové soboty Chvalská tvrz. Na snímku: prvenství v návštěvnickém hlasování získal Luděk Platil z Prahy, který přivezl představit vůz Aero 3

Jak se to dělá?

To víte: někdy se to povede.

Chystáte se i na nějaké delší cesty?

Jak bude čas. Podíváme se tam, kam to časově zvládneme.

Je to auto spolehlivé, nebo poruchové?

Musím to zaklepat – je spolehlivé. Jak jsem říkal – je to jednoduché auto. Tam není, co by „odešlo“.

Vozidla oceněná v rámci 12. Veterán párty na Chvaslské tvrzi

*Motocykly:

- BSA (1927) – Luboš Bubeníček

- Jawa 250 – David Havránek

- Jawa 175 – Přemysl Kouda

* Poválečné automobily – do roku 1970

- BMW Isetta (1961) – Vladimír Voruda

- Rolls-Royce (1956) – Svatopluk Holata

- Chevrolet (1960) – Jiří Nachtigall

* Předválečné automobily:

- Aero 30 (1934) – Luděk Platil

- Buick (1928) – Valdemar Vašenda

- Aero 662 (1931) – Antonín Provazník