Lze ho totiž označit když ne málem za otce silonek, tak za „dědečka“ populárních punčoch; přinejmenším nevlastního. Vědec, od jehož narození 27. října uplyne 110 let, který podstatnou část svého působení strávil v Praze a je obecně známý jako tvůrce materiálu pro výrobu měkkých kontaktních čoček, totiž také vedl výzkumný tým při vývoji domácího polyamidového vlákna. Silonu, jak zní jeho obchodní název.

Výstavu, kterou návštěvníci mohou zhlédnout do 25. února, připravily společně dvě kurátorky technického muzea: Lucie Střechová, která se stará o sbírku Textilní výroba, a Gabriela Kopalová spravující sbírku Chemie. Silonky samozřejmě nechybí, stejně jako propagační materiály, které jim před desítkami let dělaly reklamu a lákaly ke koupi. Zájemci se však seznámí i s širším příběhem spolupráce chemiků s výrobci textilu: s tím, jak se v Československu vytvářela umělá vlákna.

Užitečné spojení odlišných oborů

Chemici, strojaři a technici textiláků vlastně kdysi začali spolupracovat podobně, jako nyní spojily síly dvě muzejní kurátorky působící v na pohled rozdílných oblastech. Střechová s Kopalovou přitom slibují, že ještě nekončí: chemické postupy a principy se přece uplatňují i v různých fázích tradiční textilní výroby – a lze představit spoustu zajímavostí. „Doufáme, že budeme dále pokračovat: například zmapováním barvení a vzorování textilií,“ plánují, jak dále propojit své oborové sbírky.

close Výstava Bourec v plastiku v Národním technickém muzeu. info Zdroj: Národní technické muzeum zoom_in Výstava Bourec v plastiku v Národním technickém muzeu.

Vedle vzniku silonu, jeho historie a cesty od laboratorních úspěchů k produkci v průmyslovém měřítku i přípravy dalších podobných produktů, které následovaly, připomínají panely výstavy Bourec v plastiku obecný vývoj umělých textilních vláken. Od těch z přírodních surovin po první vlákna ze syntetických polymerů – tímto mezníkem se stal americký vynález nylonu. Nechybí ale také zmapování rozmachu výroby syntetických textilií ve druhé polovině polovině 20. století – a ani poučení o nejnovějších trendech textilní výroby současnosti. To už je řeč o nanovláknech.

Punčochy jako hnací motor pokroku

Jan Duda za technické muzeum upozorňuje, že autorky vedle samotného vzniku umělých vláken neopomínají rovněž jejich využití. Představují sortiment textilních výrobků, které z nich byly vytvořeny. Zprvu převažovaly právě dámské punčochy. „Právě u nich vzhledem k jejich stoupající produkci a nárůstu textilní výroby obecně bylo nutné nahradit co nejdříve přírodní hedvábí tím umělým,“ konstatoval Duda.

Na to, jak napodobit jedinečné vlastnosti kokonu bource morušového – a produkci tudíž učinit levnější a dostupnější – se snažila přijít řada chemiků už ve druhé polovině 19. století. „S výsledky jejich úspěšné práce se každý z nás setkává neustále – ale přijďte k nám poznat, jak k nim dospěli a jaké cesty vedly k průmyslové výrobě,“ zve k návštěvě výstavy také Jana Dobisíková z propagačního týmu muzea.