S plnohodnotným otevřením muzea po rekonstrukci se počítá na jaře příštího roku. Zavítat se do míst, kde se teprve budou instalovat expozice, však příchozí mohli výjimečně už nyní. Městské muzeum (které vedle hlavní budovy spravuje ještě dalších sedm objektů po celé metropoli) tak vlastně navázalo na svoji historii: tehdy nově postavená budova byla na sklonku 19. století poprvé představována bez expozic.

Aktuálně je dokončena stavební část úprav, které byly zahájeny v roce 2020. Zatím muzeum nabídlo „ochutnávku“ nového vizuálního stylu: historickou Prahu totiž představí moderně pojaté hi-tech multimediální expozice – byť obdivovaným exponátem nadále zůstane Langweilův model Prahy vytvořený z papíru v 19. století. Ředitel muzea Ivo Macek připomněl, že nyní připravované expozice a výstavy se v plné kráse návštěvníkům představí příští rok na jaře.

Vedle toho, že lidé mohli nahlédnout do míst, kam se jako běžní návštěvníci muzea ještě hned tak nedostanou, měli také možnost poptat se v informačním stánku na to, co je zajímá. A rovněž si poslechnout hudební vystoupení či zakoupit ve stáncích jídlo, cukrářský sortiment i pivo z Vinohradského pivovaru a posedět v piknikové zóně.

Muzeum jako přístavba kavárenského pavilonu

Muzeum města Prahy, donedávna označované jako MHMP neboli Muzeum hlavního města Prahy, navazuje na tradici Městského musea pražského. To bylo v roce 1891 založeno kvůli tomu, aby pomáhalo zabraňovat vývozu „pražských starožitností“, památek na minulost hlavního města, do ciziny. Nejprve koncem následujícího roku dostalo k dispozici původně kavárenský pavilon postavený v roce 1876 v místech někdejších hradeb; tam, kde stával bastion sv. Kryštofa.

Protože bylo zřejmé, že jeho prostory nebudou stačit, od počátku se počítalo s „přístavkem“ a jeho budoucím rozšířením – s vybudováním nynější hlavní expoziční budovy. Přípravy se však vlekly; urychlilo je až konání národopisné výstavy z roku 1895, jež přinesla potřebu zajistit uložení většího množství nově získaných sbírkových předmětů. Původní kavárenský pavilon dnes již neexistuje. Byl zbourán kvůli výstavbě magistrály před rovným půlstoletím: v roce 1974.

Nabídka Muzea města Prahy v rámci programu Pražské muzejní noci. | Video: Deník/Milan Holakovský

Nynější hlavní expoziční budova na Florenci se stavěla od jara roku 1896. Na podzim roku 1898 pak nová budova byla formou vernisáže představena zvaným hostům. V té době ještě prakticky prázdná; dva roky věnované instalaci expozic teprve následovaly. Plnohodnotně se nové muzeum pro běžný návštěvnický provoz otevřelo 27. září 1900.

Na první využití však došlo již o půl druhého roku dříve: od března do května 1899 se tam konala posmrtná výstava děl Luďka Marolda. Souborná výstava byla tehdy dodnes slavnému malíři (ale i dobově známému ilustrátorovi časopisů a tvůrci plakátů) uspořádána jako pocta po jeho neočekávaném úmrtí ve věku 33 let. Zemřel na počátku prosince 1898 jen několik dní poté, co se u něj projevila nákaza tyfem.

Fotogalerie: Dojezd účastníků vzpomínkové jízdy auto veteránů 1000 mil československých do cíle před budovou NTM

Cílem nynější rekonstrukce je nejen restaurování stavebních prvků i sbírkových předmětů a modernizace expozic s doplněním technického i bezpečnostního vybavení, ale i vybudování bezbariérového přístupu a moderního zázemí pro návštěvníky: pokladny, muzejního obchodu, toalet a šatny.

Generální rekonstrukce přinesla první zásadnější práce většího rozsahu od otevření muzea, jehož budova je památkově chráněna; dříve došlo jen na dílčí technické úpravy. Rekonstrukce se připravovala již od roku 2004. První fází se stala obnova fasády s restaurováním plastických prvků, dokončená v roce 2012.

Pohled na vesmír LED technologií i obsahem nočníku

Muzejní noc se v hlavním městě konala již po sedmnácté. Zapojily se do ní tři desítky různých kulturních institucí včetně galerií nebo třeba městské knihovny; nechyběla ani speciální veřejná doprava. Návštěvnická pozornost byla obrovská.

Předlouhá fronta, kolem budovy dvakrát zatočená, se vytvořila na Letné před Národním zemědělským muzeem, které rovněž nabídlo hudební program – a především představení fungování muzea i bohatství jeho depozitářů, historii objektu či hru pro děti; také ale zmrzlinový workshop nebo poučení o hydroponickém pěstování.

A dokonce i prohlídku bývalého krytu civilní ochrany z padesátých let minulého století, o kterou byl nebývalý zájem. Zde se k „běžným“ návštěvníkům na počátku akce připojili i diváci, kteří přešli od sousedního Národního technického muzea, před nímž sledovali dojezd vzpomínkové jízdy veteránů 1000 mil československých.

V rámci programu muzejní noci, jejíž koordinaci převzalo od Národního muzea právě Muzeum města Prahy, toho ale k vidění bylo mnohem více. Třeba planetárium ukázalo, jako pokročilo s budováním LED technologie projekce oblohy. Do vesmíru se překvapivě vydalo i Muzeum historických nočníků a toalet: přiblížilo, jak to astro-, kosmo- či tchajkonauti mají s hygienou na pracovišti ve stavu beztíže.

Vzpomínkovou jízdu veteránů 1000 mil československých provází prvorepubliková atmosféra – včetně módní přehlídky. | Video: Deník/Milan Holakovský

Zaujalo třeba i Plynárenské muzeum nejen s plamenem šlehajícím ze sousoší Ladislava Šalouna, ale i s pozoruhodnou sbírkou plynových zařízení. Jak různých topidel či ohřívačů, tak i svítidel nebo třeba rozmanitých zařízení pro žehlení či mandlování. Plyn využívaly dokonce i chladničky nebo pračky… Lákaly však třeba i modernistické novinky například v Muzeu Iluzivního Umění nebo v Musoleu s tvorbou Davida Černého. Ne všechna zapojená místa však bylo možno navštívit zdarma – někde se uplatnily speciální ceny vstupného.